Problém je v tom, že třeba nedoslýchaví odezírají. Ale umí odezírat ukrajinštinu a češtinu ne. Potřebují tedy sdělení v písemné formě a tam je zase bariéra azbuka<>latinka.

Je to podobné, jako si třeba ucpat uši a ocitnout se v Číně. Proste člověk neví nic, nikomu nerozumí a čínské písmo ani neumí číst.
Toto "mé řešení" se hodí na běžné rozhovory, například v centrech pro uprchlíky, nebo neformální pokec. Přesné tlumočení živým tlumočníkem je však samozřejmě lepší, ale těch je nedostatek.

Je pravděpodobné, že uprchlíci, zejména ti, s postižením sluchu mají potíže v komunikaci. Na Ukrajině to bude podobné, jako v ČR. V ČR je asi 535 000 osob s postižením sluchu. Z toho je 10 000 – 15 000 uživatelů znakového jazyka (1,8 % – 2,8 %) a 520 000 – 525 000 těch, které mluví a komunikují česky.

Nejvíce je nedoslýchavých seniorů a například babička, která přichází o sluch se najednou v 60 letech nezačne učit pro ni cizí jazyk, který je zcela samostatný jazyk s vlastními pravidly a gramatikou a který nemá s češtinou nic společného a češtině je podobný, jako jakýkoli neslovanský cizí jazyk, např. finština. A WHO už někde uvádí i 6 % populace s postižením sluchu. To by bylo v ČR 642 000 osob a při 15 000 uživatelů znakového jazyka by to bylo přibližně 572 000 komunikujících v českém jazyce.

Sám neslyším od roku 2003 a už před 10 let komunikuji hlavně pomocí automatu, který převádí mluvenou formu řeči, do písemné podoby.

Vyzkoušel jsem několikrát i komunikaci s cizincem. K tomu jsem použil Google translátor, nainstalovaný v tabletu/mobilu. Každý z nás mluvil svým jazykem a druhému se zobrazoval překlad.

Je to hlavně na komunikaci s Ukrajinci s postižením sluchu, ale lze to samozřejmě využít s kýmkoli. V Překladači (https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.translate), který je zdarma, ukrajinština je a přepisuje opravdu kvalitně.

Pouze je dobré, dodržovat několik pravidel:
* Diktovat pokud možno v tichém prostředí, nebo alespoň přímo do mikrofonu ze vzdálenosti třeba 2 cm<br>
* Kvalitní připojení k internetu má vliv na kvalitu rozpoznání
* Největší vliv na kvalitu rozpoznání má mluvení v celých větách. Je to stejné, jako u odezírání, kdy je třeba vědět kontext. Článek o této největší chybě, která způsobí i úplnou nepoužitelnost rozpoznání mluvy automatem, je na http://kochlear.cz/index.php?text=429-nejvetsi-chyba-pri-hlasovem-zadavani-automatu.

------------------------------------------------------
Autor: Ladislav Kratochvíl (Kráťa)
Kráťa ohluchl ve svých 40 letech v roce 2003. Kromě psaní se věnuje vlastnímu webu (www.kochlear.cz), počítačovému poradenství a problematice ztráty sluchu ve středním věku a později. Zabývá se nejen touto tematikou a souvisejícími přednáškami, ale také možnostmi přepisu mluveného slova do textu v reálném čase.
-------------------------------------------------------