návrh k soudu nemůžu podat, protože ještě ani o alimentech nerozhodl, tak nemůže rozhodnout o zvýšení. V lednu podal žádost o svěření do péče, v dubnu pak úplně zcestně žádost o předběžné opatření s tím, že mu syna nechci vůbec dávat. Málem jsem spadla ze židle, když to přišlo, protože od doby co odešel ho jen dokola prosím, ať malého hlídá, abych se mohla učit a kašle na to. Takže jsem se odvolávala, sepsala snad den po dni, vypsala emaily moje, kde ho dokola jak pako prosím a jeho výmluvy...Tím se to protáhlo tak, že od ledna, kdy poprvé soud kontaktoval s žádostí o svěření do péče dodnes jsme tam ještě nebyli...Takže ho v péči nemá nikdo a proto mi nemůžou dát žádné dávky hmotné nouze. A proto mi přijde logické, aby to místo státu zaplatil on a nenechal nás živořit s 3800 pro oba, když životní minimum je 4800. On mi na to napíše, že nemá (vydělá si cca 10 000, to je pravda, ale to, že se mu nechce chodit do práce a má 3 dny v týdnu zcela volno a zbytek má 4 hodiny denně už mu divné nepřijde) a že mi mají dát rodiče nebo sestra (která má svoji rodinu a tři děti). Proč ne on nebo proč ne jeho rodiče nebo jeho bratr? Na to mi nikdy neodpověděl...Ale já fakt nevím, co dělat. U soudu se nedovolám, když zatím čekáme, sociálka mi nic nedá, když ho nemám v péči, naši už nemají, půjčit mi s příjmem 6300 nikdo nepůjčí, tak spějeme s malým do azylového domu...