Spolužák - kamarád nebo něco víc?
Ahoj, mám ve třídě jednoho spolužáka. Je to sice vietnamec, ale mě na něm něco přitahuje, trochu se mi líbí ale hlavně se mi líbí jeho chování apod. :) Prostě to je takový nejlepší spolužák. Akorát nevím, co z "něj chci". Jestli jen obyčejného kámoše nebo něco víc. V pohodě se se mnou baví apod. Docela často mu i vysvětluji chemii a fyziku a on mi říká že jsem boží, že mi je vděčný apod.
Nevím ale, jestli třeba pozná, že se mi líbí. Nevím jak to berou ti, kteří jsou jiné rasy. Třeba si myslí, že na bílou nemá, opravdu netuším! :( Jak mu tedy případně ukázat, že kdyžtak stojím o něco víc?
Mimochodem, více než se mnou se baví se spolužačkou, která sedí před ním v lavici. To se i ptá, jak to, že není ve škole apod. Nevím jestli se ptá i na mě, ale podle mě ne. Spíš ne, ale s tou druhou holkou se opravdu baví téměř každou přestávku každý den.
Prosím, poraďte tedy, jak se k němu chovat a jak poznám, jak to bere on? Nebo to je beznadějné?
Děkuji
Zobrazeno mi opravdu nepomůže, prosím!
Ty sama nevíš co chceš, my zase nevíme kolik ti je.
Obecně se dá říct jen jedno: nech tomu volný průběh, většinou se tyhle školní/studentské vztahy vyřeší samy.
No chtěla bych vztah, ale pokud by to nevyšlo, tak by stačilo i dobré kamarádství :) A jinak je nám oběma 16. A nechci abych měla nějaký trapas, kdybych mu řekla, že se mi líbí. Proto se ptám. Možná se mu líbí nějaká vietnamka... :/
Vietnamky su pacia mne, jemu urcite nie, pretoze to tak byva, ze hladame nieco odlisne ako sme my.
Kludne mu to povedz, ze sa ti paci, pretoze nech zareaguje akokolvek bude to za rok-dva jedno. A za par rokov sa tomu zasmejes.
Nehovoriac o tom, ze moze zareagovat tak ako si ty zelas;o).
Spolužiačka na strednej bola Vietnamka. Pokiaľ viem, tak svoje zvyky a kultúru si udržovali, rovnako ako aj jej kamaráti z Ázie žijúci na Slovensku.
Pamätám si, že keď sme riešili na angličtine maturitnú tému vzťahy, dostala od profesorky otázku, či by uprednostnila ako partnera Slováka alebo Vietnamca a ako by na partnera z inej kultúry reagovali rodičia. Odpovedala, že jej samej je to jedno, mame by na tom taktiež nezáležalo, ale otec bol pomerne jasne za partnera z komunity.
Tak ono to ani moc nezalezi na rodicich, ale prarodicich. Svara 2 roky drti vietnamstinu, aby mohl do Vietnamu pokecat s babcou a dedulou o jejich vztahu
.
Ja by som ju nedal ani za 5, nie som veľký polyglot.
Na střední jsem měl se spolužačkou taky vztah. A už bych to asi znova nepodstoupil. Jo, třeba z jiné třídy se to dá, ale když jste spolu celou školu, pak třeba ještě po škole a pak si ještě píšete,.... Není to dobrý si myslím.
Proč tak myslíš?
Jste spolu pořád --> Po čase si nemáte co říct --> Začnete se nevzájem otravovat --> Rozpadnete se jako pár
Tesat do kamene.
Pff .. tady si troufám oponovat. S manželkou jsme spolu 7 let, z toho dva jako manželé a skoro tři roky ve stejné práci ( i stejné pracoviště) a nic se nám nerozpadá, neotravuje me se a vztah se nám nerozpadá ..
Tohle je o souznění obou dvou ve vztahu. Někomu to funguje a někomu ne. A dokud to nezkusíš tak to nezjistíš.
Jenže je velký rozdíl být spolu pořád, v pubertě (řekněme), a jako dospělí lidé.
Na věku zas tak nezáleží když i dospělý člověk se může chovat jak puberťák ... jsou jiné důležitější věci ...
Na věku naopak záleží především. Je podstatný rozdíl v chování se /ve vztahu/ promiskuitního puberťáka a už poněkud "vybouřeného" tři/čtyřicátníka. Věř mi. Osobní zkušenosti
.
No já bych rozhodně nechtěla být ten pár, který se celou dobu ve škole na chodbě s někým líbá, baví se jen spolu apod. Prostě ve škole bychom se každý bavili se svými kámoši a spolu až odpoledne ;) Máme ve třídě 2 páry: Jeden spolu chodí už od 7. třídy a jsou naprosto v pohodě. Ten druhý se rozešel po týdnu. Takže nemyslím, že každý vztah je odsouzen k neúspěchu ;)