Nezvládám vztah s mojí přítelkyní
Dobrý den s přítelkyní jsem spolu asi půl roku, na začátku to bylo dobré, ale poslední dobou mi vadí asi úplně všechno. Cítím úzkost když mi na 3 dny v týdnu odjede do školy, dokonce když se baví s nějakým klukem a já jsem vedle mě tak nejsem z toho v pohodě, kdyby měla jít beze mě na diskotéku s kamarádkami tak kvůli tomu udělám scénu. Kdybych to měl nějak říct tak bych řekl, že jí snažím hodně kontrolovat. Vadí mi i když mi slíbí, že přijde a zpozdí se o pár minut jsem pak z toho uraženej i když nechci tak nakonec to skončí, že se naštvu nebo urazím a ona je pak naštvaná sice se pak udobříme. Když odjede do školy každý den na to myslím, brečím, trápím se. Nevím v čem by u mě mohl být problém....
Žárlivost se dá léčit.
A kdo myslíte, že mi dokáže pomoct? Mě každý říká, jak jí nemám omezovat a že je normální, že jde s holkami ven a takový věci, že chce dodělat školu, ale já prostě i když chci tak jsem pak někde sám nebo ona když je s někým tak já začnu žárlit, je mi úzko svírá se m hrudník a pak jsem na ní jen hnusnej a všechno jí vyčtu i když si říkám, že to neudělám...
Pomoct by mohl psycholog. Ať už přímo na žárlivost nebo i na nízké sebevědomí, které tu žárlivost často způsobuje.
Je to dobrá škola a ponaučení pro příště. Tenhle vztah ale asi nezachráníš…
Jako mládenec jsem se jednu dobu cítil podobně a tak jsem pravděpodobně vlastní vinou rozbil nadějný vztah. Pocit, že čím je slečna atraktivnější a žádoucí, tím jsem ve větším riziku, byl sžírající. Rána spojená s obdrženými kopačkami byla zpětně velmi potřebný, výchovný a rozhodující impulz ke změně náhledu, poučil jsem se :)
Přítelkyni mi říká, že navždy bude stát při mě a chce mi pomoct. Máme hezký vztah až na tuhle moji černou stránku, kterou chci změnit máme samé pozitiva.
Obaja spolu navstivte obycajneho psychologa a kazdy povedzte svoj pohlad na vec. Je vzdy lepsie pocut nazor akehosi mediatora, ktory bude objektivny.
Podla mna ti doktor navrhne, ze sa budes musiet naucit - seba nacvicit pri konkretnych situaciach konkretne reagovat. Uz pri vznikani toho v hlave to budes musiet stopnut. Pomaha kauzalitne myslenie o principe, ze nic same od seba nevzniklo. Teda chod na nizsie a nizsie urovne ze preco ziarlis. Napr. to sebavedomie co bolo spomenute ale to ty musis vediet.
Mohli by pomoct vselijake kratke zen-budhisticke pribehy(na temu lasky a vztahov), po ktorych precitani nastava 'aha efekt', alebo take prozření (kurnik sopa aj s ceskymi poradmi, uz ma ani nenapadaju slovenske slovicka).
Tiez si skus uvedomit, ze silnejsia sila je, ked ona sama sa bude tahat k tebe, ako ked ty ju nasilu budes tahat k sebe. Preto skus porozmyslat, ako ju ty mozes obohatit aby ta mala este radsej. Nie len sebecky vyuzivat - chciet byt milovany (mozno si sociopat len o tom nevies - bez urazky) a 'neobetovat' sa pre polovicku.
Alebo si len od nej zavisly. Co tiez implikuje navstevu psychologa.