V tomto s tebou souhlasím, spousta lidí remcá na vyšší pozice jen z toho důvodu, že netuší, co opravdu dělají. Ono to vypadá, že mistr na lince, či jinej vedoucí, jen sedí u počítače a válí si šunky, ale že tam klepe do klávesnice výkazy práce, docházku, řeší dovolený podřízených, objednávky materiálu, splnění plánu... a do toho ještě řešit to, že Novák si stěžuje, že Blažková smrdí a Havelka furt mele pantem a ten nechce dělat tohle, tamten nemůže ono a tamtomu se udělalo blbě. Dělník na koncu směny odloží vercajk, uklidí pracoviště a jde domů. Vedoucí po šichtě zůstane dýl a dodělává, co nestihnul, večer v posteli mu v hlavě šrotuje, co se dneska udělalo blbě a jak to zejtra napravit.
Ještě horší případ je, když má služební mobil a nadřízení mu pak volají i domů.
Takže ty peníze si zaslouží, i to kafe v kantýně.

A pak jsou ve firmách takoví, jak jsem popisoval výše - na svoje často sporně užitečný pozice se prolezli zadkama a po cizích zádech, hrají si na mistry světa, aniž by opravdu rozuměli, páchají nehorázný škody svou ne/činností, ale prochází jim to, protože neúspěchy umí hodit na jiný a před nadřízenými se umí patřičně prezentovat, takže jim to žerou a jsou přesvědčeni o kvalitě těchto hazjlů. Čím větší firma, tím více jich tam je, tzv. overbastarding. A drží se tam, protože tito bastardi, přestože si jdou často vzájemně po krku, kupodivu drží spolu, schopný vyštvou a praticky jim jde jen o to, aby nasbírali body do životopisu. Jestli to bylo něco užitečnýho, není důležitý, hlavně že mají nějakej "projekt", kterým se můžou chlubit před personalisty v další firmě, kam půjdou, až to v té současné firmě praskne, či ji nějak potopí.