Naše kočky chodí ven, ale v autě se jim to také moc nelíbí.

Pokud pojedeš sám, určitě dej kocoura do přepravky.

My, když jedeme jen pár set metrů ("očkování psů a koček proti vzteklině") po dědině, tak si kočku bere manželka v dece na klín (na zadním sedadle), na očkovacím pointu si dozadu přisedne veterinář a očkuje - kočka to často ani neví, jak koulí oči po okolí.

Když jedeme na veterinu 10 km daleko, vozíme kočky v přepravce. Samozřejmě je to s vyčítavým zvukovým doprovodem celou cestu. Na veterině to s kočkama umí (kočku chytí kousek za hlavou a ty jsou jako zkamenělé); nebo kočky nějak vycítí, že jim chtějí pomoci a jsou klidné.

Neboj, cestu určitě ustojí :)
Pokud by mu dělali nějaký zákrok v narkóze, probere se až doma - nemáš-li to sto kilometrů daleko. Pak se musíš připravit, že po probrání se bude možná zvracet nebo se počůrá - ideální je větší krabice s nějakými starými hadrami (svetr, tepláky, mikina) a tam ho hlídat. Naše zkušenost je, že kočky po narkóze pořád chtějí někam lozit (a podlamují se jim ještě nohy). Druhý den už jsou normální.