Dobrý den ! Jsou to asi 3 měsíce co se semnou rozešla přítelkyně po roce a půl vztahu. Důvod rozchodu bylo, že jsem byl moc žárlivý a nedůvěřivý. Asi týden po rozchodu, kdy jsme nebyli vůbec v kontaktu, mě kontaktovala její nejlepší kamarádka, která mě požádala, jestli bych nemohl zají ji aspoň obejmout, že to beze mě nezvládá. Po chvíli váhání jsem šel, všechno jsme si vyříkali a začali být opět v kontaktu. Řekla mi, že mě stále miluje, ale že by teď chtěla trochu více volnosti (chodit po diskotékách, být více s kamarády), ale že by si moc přála, aby jsme se spolu časem dali opět dohromady. Během našeho vztahu se přestala bavit, kvůli mě s jejím velmi dobrým kamarádem, který je zároveň i její bylvalí přítel, jejich vztah trval o něco déle než měsíc, protože zjistili, že ve vztahu si nevyhovují. Chvíli po našem rozchodu se začali opět bavit. Posílají si srdíčka do komentářů u fotek, chodí spolu ven,.. Přesto mě ujišťuje, že jsou jen velmi dobří kamarádi. Když jsem s ní, mám z ní pocit lásky radosti, že je semnou, že mě vidí,.. Ale když spolu nejsme a pouze si píšeme, občas zavoláme, stává čím dál více náladová(někdy mi říká jak mě má moc ráda a jak mě ráda uvidí, někdy je zase protivná a spíš naštvaná, že ji vůbec kontaktuji), otrávená, jakoby se vytrácel ten cit. Stále méně má na mě čas a já nevím, jestli tu už nejsem zbytečně, jestli se už nemám prostě sbalit a odejít z jejího života, bude to pro mě moc těžké, ale toto opakované a dlouhé trápení je možná ještě těžší. Mám z ní také pocit, že spíše neoceňuje to co pro ni dělám (když se jí snažím zlepšit náladu,..). Tyto všechny negativní pocity převažují v dobu, když se nevidíme. Prosím vás o váš upřímný názor, radu,.. Děkuji.