Protože zájem veřejnosti je vrtkavý:
První přistání na Měsíci brali Američani jako obrovský úspěch a v televizi ho sledoval skoro každý.
U druhého přistání už si lidé začali stěžovat, že kvůli tomu v televizi neviděli svůj oblíbený pořad. A k tomu se začaly ozývat hlasy, že by se ty peníze daly vynaložit jinak.
Třetí let už se v televizi ani neměl vysílat a kdyby neprobíhal, jak probíhal (Apollo 13), tak by o něm pořádně nikdo nevěděl.