K pobavení lidí samozřejmě nesloužil. Nešlo o samotné televizní přenosy, to byl jenom příměr ke ztrátě zájmu americké veřejnosti. A pokud o něco začne ztrácet zájem a navíc to stojí hodně peněz, tak politici začnou větřit a přestanou to podporovat. Na vrcholu slávy byl rozpočet NASA kolem 5 % z celého státního rozpočtu, na přelomu 60./70. (tedy kolem prvního přistání) se to prudce propadlo na méně než 1 %. Pokud by o tom rozhodovala samotná NASA, tak se v programu samozřejmě pokračovalo dál a dnes už jsme možná měli i základnu na Marsu, ale nakonec vždy rozhodují politici. A těm šlo o navrácení národní hrdosti, která byla silně pošramocena Sputnikem a Gagarinem. Proto Kennedy prohlásil, že do konce desetiletí budou Američané kráčet na Měsíci. Což se povedlo a Sovětský svaz neměl zájem a ani ekonomickou sílu pokračovat dál ve vesmírném závodu. Navíc v té době vrcholila válka ve Vietnamu a opět jsme u veřejnosti, která měla zájem o to, aby se peníze utrácely za něco jim bližšího.