Ahoj, v současné chvíli stojím na pomezí dost zajímavé situace. Před cca 4 měsící jsem se rozešel se svou přítelkyní s kterou jsem byl 3 roky. Po rozchodu mi velmi pomohla moje spolužačka s kterou společně chodíme na výšku. Jak to tak bývá, ona pomoc přerostla do něčeho daleko většího.. velmi si rozumíme a to vzájemně. Asi jsem ještě nepotkal člověka, s kterým bych si "sednul" víc, než s ní. Ona tohle vnímá stejně.

Cirka před měsícem to začalo být opravdu vážné.. začali jsme se stýkat pravidelněji, začali jsem se líbat, chodit na procházky, večeře a z toho, co si píšeme, jsem tak nějak pochopil, že jsme se do sebe opravdu vzájemně zamilovali. Každý večer mi od ni chodí smska, jak ji neskutečně chybím a jak ji se mnou je nádherně.

Aby to nebylo tak jednoduché, má tahle pohádka taky patřičnou zápletku.. tahle slečna měla 6 let kluka.. měli v tom vztahu poslední dobou nějaké problémy, on ji před třemi lety podvedl a poslední rok měli celkem velkou krizi. Před týdnem mi od ni přišla zpráva, cituji "Rozešli jsme se..." načež jsem reagoval, jestli za ni mám přijet, ať není sama... odepsala mi, že by teď měla být asi chvíli sama. Nevím, asi to nějak nemůžu pochopit. Celkem mi chybí. Poprosila mě, ať ji teď chvíli nechám, že si potřebuje udělat ve svém životě pořádek, vyčistit si hlavu a že mám vydržet do doby, než nám začne škola (říjen). Nevím, co si o tom myslet, protože i přesto, že chtěla čas, si každý den píšeme a vůbec ji to nevadí. Jen se nejspíš nechce vidět osobně.

Jo.. tak jsem se tedy úspěšně vyzpovídal, za jakýkoli poznatek budu vděčný.