Námět knihy
Ahoj,
nevím, jestli tohle je ta správná kategorie, ale teď už je to jedno. Chci napsat knihu a napadlo mě, že by to mohlo být o pětileté holce, jejíž matku si jednou do školky zavolá učitelka, protože pořád dokola maluje louku plnou kytek s modrým nebem a jezírkem a řekne té matce, že by si s ní měla promluvit. Ta matka zjistí, že plno takových obrázků má i doma a zeptá se jí, co to je. Ta holka vysvětlí, že někdy má sen, že je na louce plné květin a létá tam motýl. Ona pak přijde k jezírku s lekníny, vleze do něj a chodí po vodě. Pak najednou je všude obloha pod ní, nad ní i okolo ní. Ta matka se ji nakonec rozhodne vzít k psycholožce, aby zjistila, co to může znamenat. Potřebovala bych poradit s jakým názorem přijde ta psycholožka. Poradíte, prosím?
Moc děkuji za odpovědi
Má to být scifi nebo horor?
Začíná to jak od S.Kinga
Navštívit skutečného lékaře a ne odpad z filosofické fakulty?
Blízká setkání třetího druhu?
Popravde, nejak me cely zacatek prijde nelogicky. Holka maluje louku s kytkama a proto si ucitelka zavola matku a pak s tim jdou ke cvokarovi? To je nejaka satanisticka skolka kde je povazovano kresleni louky s kytkama za nejakou nenormalnost?
Holčička by se mohla jmenovat Vivian a v kytičkách odhalila psycholožka kvetoucí řepku. Tatínek chtěl dítěti udělat radost a tak ji vysázel úplně všude a nařídil, že ji všichni od něj musí kupovat. Teprve teď to začíná být nenormální.
Při čtení tvého příspěvku jsem zažil dejavu.. Jako by se to už někdy stalo..
Tak treba kdyz ji maluje furt dokola a furt stejnou, tak jim to uz prijde divny. Ale je fakt, ze malovani a hrani pohrbu, enbo co to delal ten Kolja, bylo zajimavejsi.
psycholožka Kudláková napomenie matku,nech nedáva krpatej meskalin a LSD
Psycholožka jí diagnostikuje schizoidní poruchu osobnosti.
Není schopna styku se ženou.
Co tady děláš bleku. Táhni na root.
Námět je to dobrý,jen těch motýlů bych tam dal víc,jeden na celé louce vypadá nepřirozeně.
Jeden je dobre, je to motýľ Emanuel.
Onanuel . Námět není špatný, ale už to tu bylo - evokuje to ve mně různé pseudopsychohorrory béčkové provenience. Hodně mi to připomíná ulítání z realit páně Kinga (Temná věž etc.). Ale nechci zrazovat - nechť se tazatel/ka/ rozepíše.
Mně je z psychohororů až fyzicky zle. "Rosemary má děťátko" jsi jistě četl; strašné, musel jsem se hodně přemáhat, abych s tím nesekl.
Rosemary je náhodou klasika, která nemůže urazit ni vyděsit. Ira Levin je až moc mírný v popisu "satanské" problematiky. Chceš-li se bát, vol Cliva Barkera. Nebo Lovecrafta - obsereš kyty .
Ono záleží na tom, co se má stát dál (a jak má kniha končit). Buď holce psychiatr může předepsat prášky na spaní a tím to může skončit, což je podle mě trochu blbej konec, nebo může psycholožka přijít s tím, že to už je stopadesátéosmé dítě se stejným snem a už to řeší CIA, nebo může louku poznat a navrhnout, aby tam holku vzali na výlet a tam se ukáže, že chodí po vodě... Možností je milion, jen Ty musíš vědět, jak to má pokračovat.
nechceš písať knihy? :)
Písám knihy.
Písám? :) Píšem ;)
A kde sa dá tvoja knižka prečítať?