V matice jsem nikdy nijak nevynikal, jsem spíše typ na jazyky. Na základce jsem sice měl jedničky, ale teď na střední(gympl), ve druháku jsem rád za trojky. Ale vím čím to je- neučím se. Chápu, že matika se nedá naučit, spíše pochopit. O co ale jde- nesnažíš se. Vím, že si myslíš, že ano. Že si myslíš, že šrotuješ co to dá. To není dost.

Osobně, když něco v matice vážně nechápu a nemám nejmenší potuchy co bereme, tak se zeptám ve třídě. Snad jste normální kolektiv a určitě tam máte někoho komu matematika opravdu jde a rozumí ji. Zeptej se ho. Rozhodně se nestyď, lepší se zeptat a být za vola, že neumíš matiku než se nezeptat a opravdu volem být. Spolužák/ spolužačka ti to určitě vysvětlí lépe jak učitel(ani ne tak kvůli tomu, že jim to jde lépe, ale spíše kvůli tomu, že se na tebe zaměří jako na jedince).

Další fígl je, že si opíšeš celý příklad i s řešením a v každém kroku si napíšeš co, že to vlastně děláš. Napiš si k tomu i výjimky a pravidla, proč tomu tak je. Tohle opravdu hodně pomáhá a krk mi to zachránilo nejednou.

Mimochodem, je teprve první pololetí. Pokud neplánuješ jít na nějakou školu s maturitou(nedoporučuji, matika je povinná u maturity), tak to moc neřeš. Ano, první pololetí devítky se píše na hodnocení, ale na učňáku to moc řešit nebudou. Navíc, pětka v pololetí nikdy nikomu neublížila(navíc, stále to můžeš opravit na 2, klidně i na 1).