Zamilovaný?
Zdrávím, :D
jak začít..ok...jde o jednu fakt hrozně nádhernou holku, známe se už přes 7 let, vídáme se téměř každý den, máme za sebou spoustu prosmátých okamžiků i propitých večerů :D :D .. jde o to, že jsem se do ní asi hozně moc zabouchl, nevím jak, nevím proč, ale je to tak. Myslím na ní pořád, každý večer před spaním plánuju co a jak jí to všechno řeknu. Můj problém je v tom, že kdykoli jí teď potkám nedokážu nic říct, nedokážu být sám sebou-jako to bylo dřív.. přijde mi, že čím víc se mi líbí, tím víc se jí snažím vyhýbat a nemluvit s ní abych něco nezhoršil :/ Nevím, nechápu to..jsem teď snad ten nejšťastnější člověk na světě, ale zároveň mám takový divný pocit jakoby mě to svazovalo nebo já nevím, jak to popsat asi jsem v tom až "po uši" :D a ta nejhorší věc - myslím si, že ona o mých citech ví, ale prostě já nevím, nedám to. Nevíím :D :D achjo.
Předem děkuji za rady kamarádům, kteří něco podobného prožili a poradili by mi, co dělat. Díííkkk :)
Blahopřeji. Je to na tobě. Klidně bych za ní šel místo tebe a řekl jí, že ji chceš, ale neznám ani ji, ani tebe.
... prosmátých okamžiků i propitých večerů ... po sedmi letech asi chce i jiný večer. Ti uteče za abstinentem.
Nepíšeš, kolik je ti let. Pokud se znáte takovou dobu, co ji požádat o ruku?
Hlavně ji nezapomeň upozornit, že jsi možná HIV pozitivní.
Vidí jen modi, voe.
Tak my ti k tomu gratulujeme. Je hezké, že si nám to napsal. A co my s tím máme dělat? My netušíme, co cítí ona, ani jak se k sobě chováte. Ty musíš vědět, nebo aspoň tušit, jak to asi je.
Osobně bych jí pozval na večeři. To je už takový "randovnější" než jen propitý večer. A zcela jistě ji trkne, o co jde. Samozřejmě, pokud ona k tobě nic necítí, pak je monžé, že to naruší i to, co máte teď. Ale také třeba ne. Každopádně, kdo neriskuje, nic nezíská. Neměl bys jí to vmést do tváře, jen prostě udělej nějaký malý krok dopředu a ono se to už nějak vyvrbí.
A nebo se jí vyhýbej dál a stěžuj si na poradně, pokud myslíš, že právě tohle ji okouzlí