Podívej, kdysi dávno se nám stala taková věc. Byli jsme s mojí v kuchyni, za zavřenými dveřmi, už nevím, co jsme tam dělali, nejspíš čaj. Den jako každej jinej, už bylo pozdě večer, chystali jsme se mrknout na nějakej film. Nemáme žádnýho psa ani podobnou havěť, ale najednou nám do dveří zezadu něco narazilo. Byla to fakt rána jako svině, úplně to s těmi dveřmi zamlátilo. Jak kdyby do toho někdo bouchl kladivem. Moje byla samozřejmě ve vteřině pod stolem, já otevřel dveře a podíval se na chodbu, co to bylo. Nic tam nebylo. Prolezl jsem ostatní pokoje, další patro, sklep. Na půdu jsem nešel, tam by nic neuteklo (je to zavřený). Já tedy samozřejmě hledal nějaký zvíře, ne bubáky. Mojí jsem nalhal, i když to moc nežrala, že to byl průvan, a dál jsme to neřešili. A strašidla tu nemáme. Vsadím ale boty, že kdybychom si pozvali paní PhDr. PhD. ThD. Ing. ze Sorboně, straší nám tu dodnes. Rozumíš mi?