Po 45 letech, kdy už jsem to nemohla vydržet (dvakrát mě vyhodili z práce, že nedává), jsem dostala diagnozu, která často končí invaliditou. Trpím ji vlastně celý život, ale zhoršila se tak, že nejsem schopná někam do práce. Psychiatrička mi však tvrdošíjně dovolí neschopenku jen na dva měsíce (nějak víc se bojí ČSSZ, že jsem na neschopenku šla v ochranné lhůtě). Kvůli rodinným poměrům půjdu se léčit do PL až na podzim - i když trpím . Takže mezitím budu muset jít na ÚP. Přijde mi to nefér. Vídávám na inetu hlášky, že jsou lidé doma s psychikou třeba i rok. Rozumím tomu, člověk je prostě naprosto hotov. Za dva měsíce se do kupy rozhodně nedám. Mám změnit psychiatra? Děkuji Vám moc za vaše zkušenosti!!