Ahoj, je mi 17 let a moje sebevědomí je nulové, bojím se oslovit dívku.

Na základce to nebyl problém, když jsem chodil na základní školu vše šlo tak jak by mělo, dokonce bych i řekl, že jsem na tom byl lépe než spolužáci. "Chodil" ← (základní škola, proto uvozovky) jsem s fakt pěknou holkou, podle mě nehezčí holka ze školy... (můj názor), no a nejspíš jsem se líbil i dalším 2, takže to bylo super a hlavně jsem se ničeho nebál. Myslím si, že to bylo hlavně tím, že na základce jsem byl "někdo". Znal jsem snad každého, měl jsem dobré výsledky ←známky a hlavně sport. Ještě bych rád dodal, že za počítačem jsem trávil podobně času jako teď.

Teď bacha aby jste nespadli ze židle...

Tak a potom to přišlo, střední škola. Na škole není jediná holka a myslím, že i to má na mě nějaký dopad - co se holek týče. Ve sportu jsem průměrný, známky jako dobrý za tři. Kamarádů mám pořád hromadu, nedělá mi problém být středem pozornosti, bavit ostatní atd., ale jen když to jsou kluci. Spolužáci už vystřídali spoustu holek a já? Ty vole, nedokážu se ani zeptat holky v autobuse kde vystupuje. V přítomnosti holek se potím, jsem nervozní, neumím se chovat přirozeně. Možná je to i trochu vzhledem, protože mám na obličeji akné, ale nemyslím si, že je v takovém množství, abych se nemohl líbit nějaké holce nebo se ji bál oslovit. *facepalm* No, zajímal by mě Váš názor na to jakej jsem srábek a popřípadě poradit, co dělám špatně nebo jak trénovat. Už ani nevím jak je oslovit.