Nemám představu, jak vypadá stužkovací večírek v dnešní době, ale vzpomínám :

Nazkoušeli jsme pro profesorský sbor, který se v hojném počtu zúčastnil, divadelní scénky. Náš autoritativní třídní zakázal nám studentům na večírku alkohol, což jsme všichni porušili už předem.
Chtě nechtě musel dělat, že nic nevidí, což byla jistě fuška.
Já jsem se ve svých opilých hereckých etudách absolutně nedržel textu a improvizoval jsem. Vzpomínám na roli ministra či velvyslance v tehdejších televizních novinách. Asi nejsem moc dobrý herec, poněvadž zástupce ředitele - kovaný bolševik - večírek přežil bez infarktu.
I s následnou volnou zábavou to byla legrace, na niž rád vzpomínám.

Ale nejsem si jist, jestli jsem nějak poradil. Scénky jsme nacvičili spontánně bez jakékoli poradny, bavilo nás to.