Strach z navázání nového milostného vztahu

Zdravím, dnes mi je 19 let ale celý můj problém již začal ve 13 letech.
Stručně řečeno, nemám strach z "dobývání" dívek ale ve chvíli kdy už mají taky zájem tak panikařím.

První dívka o mě měla zájem na táboře, prvně jsme se dali do řeči u táboráku. Já cítil nadšení a stres. Další ráno jsem z tábora musel odjet něco zařídit. Celou dobu jsem se na ní strašně těšil. Chtěl jsem za ní jít co nejdřív. Když už jsem ale mohl tak jsem chytil neuvěřitelný strach. Nemohl jsem za ní vůbec jít. Když už nebyla příležitost tak strach pominul, byl jsem přesvědčen že další ráno ihned půjdu. To ráno jsem měl ale hned strach z toho že jí potkám. Když jsem za ní nemohl příjt já tak přišla ona. Já seděl s přáteli a ona si ke mě přišla sednout. Bylo mi to strašně nepříjemný, nevěnoval jsem jí pozornost protože jsem dělal že musím věnovat pozornost někomu jinému. Potom byla diskotéka a já se několikrát odvážil jí pozvat na ploužák což bylo fajn. I tak jsem další den za ní nemohl příjt. Nedokázal jsem jí ani obejmout a rozloučit se s ní.

Se druhou dívkou jsem na to šel pomalu protože jsem nechtěl nic pokazit. Bylo mi 18 a já si myslel že ten strach už nemám. Jednou se na mě jen upřeně dívala a byla ticho, všiml jsem si menšího reflexu v jejího rtu a já se strachem málem propadl. Dokázal jsem od ní jen odvrátit pohled a říct: "promin". Jinak jsem nikdy u ní strach necítil protože nedávala najavo jakýkoliv zájem.

Pak tu byla třetí dívka které jsem se líbil. Pořád po mě pokukovala a chtěla se se mnou seznámit. Dohodli jsme se že půjdeme na kafe. Čekal jsem na ní před školou ale chtěl jsem to zrušit. Měl jsem neuvěřitelný strach. Čekal jsem na rohu školy abych se v nejhorším mohl schovat. Jediné co mě tam udrželo byla myšlenka že o ní nemám zájem, jdeme se tam jen přátelsky seznámit a nic z toho nebude. Ona přišla a já byl nesvůj. O týden později mi napsala že si to užila a že by si to chtěla zopakovat. V tom se mi rozbušilo srdce a já si uvědomil že se musím pokusit ten strach porazit. Nejdříve jsem to domluvil na pátek. V pondělí ve škole jsem jí napsal, jestli by ještě v ten den někam nešla. Ona souhlasila a já byl tak ve stresu že jsem se nemohl soustředit na učení. Než jsem se k ní doplazil tak jsem jí chtěl napsat že mi není dobře, ale nějak jsem se tam opět dostal. Na konci dne jsem se jí zeptal jestli chce aby mezi námi, po čase něco bylo. Ona souhlasila a tak jsem jí políbil a obejmul. Další den když jsem jí potkal tak jsem jí jenom řekl "ahoj" a hned jsem utekl do třídy. Opakovalo se to jako před lety na táboře. Napadlo mě že možná díky fyzickému kontaktu bych mohl trochu ten strach potlačit. Na konci dne jsem za ní přišel s tím, že jí obejmu. Strašně jsem se klepal. Měl jsem takový strach že jsem sí říkal že to neudělám. Ona to udělal za mě. Obejmula mě a políbila. Další den jsem za ní chtěl celý den příjt ale nemohl jsem. Měl jsem štěstí že po škole na mě počkala. Já sebral odvahu a konečně jsem jí sám políbil i když to dalo zabrat. Mno a ten další den jsem na ní čekal u autobusu a tam jsem jí obejmul.

Můj strach byl za 3 dny konečně pryč. Celý to opakovatelný fyzický kontakt.

Moje otázka zní: Je tohle fobie nebo jen stydlivost? Trpí tím více lidí? Mohl bych se o tomhle problému někde dočíst?
Pište názory a všechno co by mi mohlo pomoct.
Mockrát vám děkuji.