A co když mi rekne, ze problém je ve mne..ze ja to spatne vnimam, ale ja nejsem debil. Napriklad tata mi rekne, ze bych mela vic jist, ze jsem hubena a ja jsem ta kdo to spatne pochopil? Jako když tvrdil, když mi bylo asi 15, ze jsem rozmazlena..ale tim urazi sebe ne me. Co když mi nerekne co chci slyset, ze ostatní jsou hloupy a ja nejsem az tak hubena, aby se do me navazeli..Jo, urcite bude tvrdit, ze mam nejaky postraumaticky trauma z detstvi ci co, ale ja prece sama vim, ze s detstvim to nemá nic spolecnyho. Nikdo mi nebude tvrdit, ze to ve mne je ta chyba, ze se potrebuju lecit a proc, protoze když me bezesrandy lide urazi tak to beru stejne tak vazne?..Když me teda nakonec vyleci a ja budu mit zpet sve sebevedomi, kdo mi zajisti, ze to cele prestane a nebo se tomu budu uz jen smat? To je moc pohadkovy..