je protišoková poloha správně?

Volil bych druhou odpověď. Viz:

"Protišoková" poloha - šok hlavně pro postiženého
Jako "protišoková" nebo také "autotransfuzní" se označuje poloha, při níž postižený leží na zádech s nohama zdviženýma nad podložku (podloženýma např. židlí či jiným vhodným předmětem). Z hlediska "selského rozumu" je logika snadno pochopitelná - krev z výše položených končetin prostě "steče" do těla, které ji v tu chvíli více potřebuje.

Celá věc má ale dva zásadní háčky: Především se nikdy nepodařilo prokázat jakýkoliv významný a déle, než několik vteřin trvající pozitivní vliv zvednutí končetin na přesun krve žádaným směrem, vzestup krevního tlaku, ulehčení práce srdce či jakýkoliv jiný měřitelný parametr. Není ostatně divu, protože "efektivní elevace" nejobjemnější části končetiny, stehna, sotva bude větší, než několik centimetrů.

Ještě horší je, že - jak si lze snadno vyzkoušet - zvednutí končetin přináší zásadní dyskomfort pro dýchání postiženého, zhoršuje oběhové parametry a zvyšuje nitrolební tlak. Pacienta se závažným úrazem navíc těžce traumatizuje bolestí a manipulací obecně. A navíc - pokud je příčinou šoku vnitřní krvácení, i případný přesun krve z končetin "do těla" vede jen k tomu, že i tato krev je krvácením ztracena.

"Protišoková" poloha tedy "zdravému" pacientovi, který utrpěl "obyčejný" kolaps, příliš nepomůže. Pacientovi ve "skutečném šoku", ať už vznikl následkem úrazu, nebo náhlého, těžkého onemocnění, pravděpodobně výrazně uškodí!

Takže: "Protišoková poloha" patří mezi nebezpečné mýty první pomoci. U pacienta ve skutečném šoku je jednoznačně škodlivá. Základními kameny boje proti šoku zůstává lehce modifikovaných "klasických" 5T - Dostatečná VenTilace, Tekutiny - zastavit ztráty (kdokoliv), event. doplnit (zdravotníci), Teplo, Tišení bolesti a Transport do místa definitivního ošetření!

Uložení postiženého "s nohama nahoru" má snad smysl tam, kde krátkodobý vzestup krevního tlaku pomůže překlenout jeho dočasný pokles způsobený ne zcela přesnou reakcí regulačních mechanizmů těla na vnější vlivy - tj. typicky při "prostém" kolapsu např. v souvislosti s odběrem krve, po prudkém zvednutí z postele, při poklesu atmosférického tlaku apod.

https://www.zachrannasluzba.cz/propacienty/omyly_prpo.htm

Ale z toho, cos uvedl, vyplývá přece jasně, že správně je odpověď č.3.

Takže: "Protišoková poloha" patří mezi nebezpečné mýty první pomoci.

Zcela nevhodná podle mého názoru není. Například při anafylaktickém šoku by pomoci mohla.