V prvé řadě je hloupost se na smysl života ptát, protože tak nějak se nikdy v evoluci nepočítalo že budeme natolik chytří abchom si uvědomovali větší hloubku.
Ale pokud tě to zajímá z odborného hlediska, tak smyslem života je šířit genom prostřednictvím různých schránek, momentálně hmyz, ryby, lidé, zvířata, bakterie atd. Pro to jsme taky nejvíce odměnovaní sexem ( kvůli rozmnožování), teplem a přístřěším ( bezpečí) a jídlem ( kvůli energetické bilanci pro přežití).

Abychom si tuhle tragedii neuvědomovali, je tu motivační mechanismus, který za pomocí emocí funguje na bázi odměny. Takže ve finále tě mozek donutí si každý den nějakou odměnu dopřát, at už jde o pití, jídlo, drogy, sex, filmy, komunikaci, sport a já nevím co všechno. je prostě těžké nic nedělat a čelit tragice smyslu života a i když si tu budeš stěžovat jak nic nemá smysl, tak zítra budeš stejně zase bažit po odměnách co tento svět nabízí.

Jinak existuje v psychiatrii stav kdy člověk čelí tragice smyslu života, často kvůli poruše motivačního mechanismu, říkáme tomu Anhedonie. Tito lidé často končí svůj život sebevraždou.