Přístup k nabídce práce
Zdravím,
mám (pro někoho možná trochu zvláštní) otázku. Chystám se odpovědět na nabídku zaměstnání, která byla dosti "přátelsky" koncipovaná. V textu nabídky mi bylo jako potencionálnímu zájemci tykáno, v přiloženém náborovém videu vystupují zaměstnanci - budoucí kolegové, kteří se zájemce snaží oslovit již nyní jako budoucí přátelé apod.
Mám o pozici relativně zájem, nicméně způsob, jakým mi byla nabídnuta mne trochu uvádí do rozpaků - nikoliv tou odpočátku přátelskou koncepcí, ale spíše tím, že si nejsem jist, jak na ni odpovědět. Počítám, že byla nabídka vytvořena nějákým šikovným personalistou tak, aby lákala co nejvíce případných zájemců. Z principu věci, kdy se stále jedná o žádost o nabídnutou pracovní pozici logicky vyplývá, že bych měl zdvořile žádat a při oslovení vykat. Koncepce samotné nabídky práce ve mně však evokuje dojem, že například vykání není zcela na místě, jelikož sám jsem byl osloven mladým kolektivem lidí (řada z nich je dokonce mladší než já) a z jejich strany mi je odpočátku tykáno.
Jaký přístup by jste zvolili vy?
Rozhodně vykat.
Nesnáším takové to komunistické tykání "však jsme všichni soudruzi, že soudruhu"... takže i o hodně mladším kolegům důsledně vykám.
Tak ono pokud je tam veliký generační rozdíl, je vykání i od staršího k mladšímu více na místě, než když je jednomu 28 a druhému 25... Osobně mám stále tendence evidentně podobně starým lidem jako já automaticky tykat a vykat mi přijde zvláštní, proto jsem se na to i ptal, jak by na vás působilo kdybych rovnou tykal. Mám to zafixováno z vysoké školy, kde si prostě s nikým kromě vyučujících nevykáte, i přesto, že vám je kolem 20 a chodí tam i studenti 30+...
Některé firmy tímto způsobem dávají najevo,že mají zájem o mladé,nezatížené nějakými předsudky. Je to generační posun.
často ovšem takéto firmičky aj velmi rýchlo skončia,pretože majú síce mladý,čerstvý kolektív,v reáli ovšem s nulovými praktickými skúsenosťami,ktoré sa nemajú kde a od koho učiť a s múdrymi poučkami zo školy dlho nevydržia.....
To mi připomělo: Mladý kolektiv.
Vykat. V poslední době je hodně populární oslovení "Čau lidi", nebál bych se ho použít.
Někteří se třeba stále přiklání k „Čágo bélo, šílenci“, to je takové neutrální.
Když jsem po škole nastoupil do kanclu, začal jsem všem i svému nejbližšímu šéfovu vykat. Časem jsem některým kolegům začal tykat. Jeden z nich udělal kariéru a stal se ředitelem, tak jsem svého šéfa zdravil dál "Dobrý den" a ředitele "Ahoj".
Jsou ale situace,kdy je dobré se přizpůsobit situaci. I u nás to tak bylo. Kolega obchoďák převzal firmu,ale nikdy jsem přes celou chodbu nezvolal "čau Pepo,tak co deme večer na pivo ?"
TYKAT v pripadade ze tykani nabidli.
- Ono, asi jsem starsi skola, ale vykani mi prijde vic respektnejsi a vubec, je to zkratka zaklad slusného chovani ale : "Od té doby co jsem odjel na stopa z Cr pryc, mimo Cr to tykani je zcela bezné, do ted s tim mam problémy a automaticky alespon starsimu nebo vyse postavenemu kolegovy bych chtel vykat, ale zde je to hodne polozené na tykani i treba s reditelem ." Coz me za zacatku hodne zaskocilo, kde se s nim bavili treba jako s kamaradem skoro az 'vole vole'.
- Ze zacatku sem se na to ptal, protoze "pozor" nekdo to vykani muze brat také spatne a nemusi to byt vzdy respektivni ! A bylo mi to vysvetleno jako stylu "rovnopravnost na pracovisti", ze to tak delaji aby byla spis pratelska respektujici atmosfera, navic to tykani u nekoho muze odbourat takové ty hranice stresu (z autority) a vyjadrovani, u starsich naopak tykani s mladsimy zase se citi vic brani tou mladsi generaci, je tam toho vic, kategoricky rict NETYKAT asi né (zalezi, jestli vyzaduji, nebo tykani nabidli proc né), i kdyz jsem byl naucen na vykani..
Ze začátku rozhodně všem vykat bez ohledu na věk. Do budoucna si s někým začneš tykat, u některých zůstane to vykání.
U nás ve firmě třeba dobře funguje vykání s křestním jménem.
Přijde mi příjemnější "Pavle, prosím Vás" než "pane Nováku, prosím Vás"...