Chování kolegů v práci
Zdravím, jsem už cca 7-8 měsíců v nové práci, chtěl jsem tomu dát šanci. Od začátku jsem toleroval velmi nevhodné chování jedinců v práci, kvůli relativně dobré mzdě ,kterou mi zaměstnavatel slíbil. Samozřejmě ji nedodržel kvůli absordnímu argumentu a to, že není spokojený s mým výkonem. Udělám toho 2x tolik co ostatní resp co můžu udělat to udělám. Nechápal jsem to. Kolegové se chovají naprosto arogantně, jako kdybych tu práci dělal 20 let, nic nevysvětlí , když to nevím, tak akorát nadávají. Jeden d ebil je ale unikát, je sprostý arogantní, když mu chcete pomoct, tak vám řekne, že si to udělá sám. Když nejsme v kontaktu a dělá si něco jinýho tak stejně dojde a řekne, že to dělám špatně. Třeba že jsem si kvůli materiálů neumyl ruce, přitom jsem si je umyl před 20 sec 2x a tak je to se vším. Pak řekne cestou, že hloupějšího člověka ve firmě nezná. Už nevím jak mu slušně říct, at se nechová jako p ča.(omlouvám se za tento výraz, ale jiné vhodné označení neznám) mám sto chutí mu rozkopat hlavu. Díky :D
Výpověd chci podat co nejdřív, ale tuhle osobu si chci vychutnat.
Do mňa keď niekto rýpe, normálne mu poviem:
"Počuj kamarát, poď niekde, kde nie sú kamery, tam to vyriešime. " A väčšina z nich sa ľakne a sú ticho.
Tiež som mal problémy keď som začínal, teraz keď niekto prejde okolo mňa, nemá ani gule sa mi pozrieť do očí. Musíš skrátka svojim kolegom ukázať, že nie si nula. Otvor si na nich hubu, za to ťa nikto nevyhodí. Niekto ťa štve? Vraz mu jednu po papuli. Neboj sa. Ukáž im, že máš aj ty gule, a že si chlap!
Vy dva to podle mě berete tak, že když se na vás jen někdo blbě usměje, tak si ho vezmete do parády a nasázíte mu pár dobrejch na líce a do brady.
Ne, Darkmin to nejspíše myslel takhle:
- určitý jedinec si z vás trochu tropí prdel, vy nereagujete, přeci se nenecháte vyprovokovat
- určitý jedinec vycítí slabost, a tak jeho posměšky/poznámky nabývají na intenzitě
- už to přejde na nesnesitelnou míru
- promluvíte si s ním normálně, že už vás to sere
- nepřestává
Tak vole pak už zabírá jenom to, že ho někde v šatně čapnete za límec a mrdnete ho o skříňku.
Je určitě špatné se za každou cenu prát, ale pokud zkusíte všechny mírumilovné cesty, tak na nasílí musí bohužel dojít, podle mě stále lepší, než si stěžovat u šéfa a být za žalovníka.
Ked dojdu argumenty, nastupuje sila. V dobrom aj v zlom.
Problem je, ze pod pojmom sila si vacsina jedincov predstavuje fyzicke nasilie.
Tak největší "problém" tkví v tom, že po vyprchání kognitivního zdroje(takové té zdravé vůle) přichází na scénu emoční část mozku spolu s násilím a přírodu těžko vojebeš.
Nějakých 70 tisíc let od kognitivní evoluce je holt ještě málo na to, abychom nebyli v krizových situacích ovládáni právě našimi pudy.
Možná to už ani zdravou evolucí nestihneme
.
To uz je holt takova takova ta lidska povaha, casto rozepisovana v sociologii a pravo silnejsiho maji nekteri stale nekde v genech (nebo jak uvadis v zakladnich pudech sebezachovy).
To je jak ve skole, vzdycky je tam nakej ten idiot, ten co sikanuje, ten co se necha sikanovat, ti co se potrebuji predvadet, tridni sasek.
* Ve vetsich firmach jsem stravil hodne casu, je to skoro to samé jak ve skolni tride, jen nekteri se zkratka chovaji jak dozivotni pubertaci kterym se stale neuklidnily hormony, zakeraci ze zarlivosti a ti co si na ostatnich ulevaji vlastni komplexy a vlastni neschopnost, neuspech..
PS : Milé prekvapeni, ze na to jak jses mladej kluk, nebo spis mladej muz, dokazes mit takovy jak to napsat, "vyspely" pohled na vec. Taci se ve svete zpravidla nestrati. (nekteri toto nenapisou ani po tricitce)