Kouření cigaret
Všem přeji krásné svátky.
Ještě před půl rokem jsem byl pravidelný kuřák, poslední půl rok jsem kouřil jenom když mi někdo nabídl, s přáteli nebo jen tak pro pohodu 1-3 cigarety za týden někdý možná víc.
Ještě předtím jsem neměl problém zatočit s plnou krabičkou za jeden den takže to byl pokrok.
Teď nekouřím delší dobu a vlastně nevím proč, proti své vůli se ochuzuji o něco co mám rád ale abstinenční příznaky či tak něco nemám nebo alespoň ty svoje chutě tak neoznačuju. Myslím si že je to jen proto že to jen chci. Proč jsem se vlastně pokouším přestat uplně? Prostě se v rodině staly ne zrovna hezký události v souvislosti s kouřením, na štěstí s dobrým koncem. Peníze asi při tomhle stylu kouření asi není třeba řešit.
Myslíte si že mi výše zmíněný počet cigaret nějak vážně uškodí?
Hlavně se nenechej ukolébat, všeho dočasu. Rakovina se nedá porazit, pacient je jen v remisi. Za rok, dva, pět… všechno může být jinak.
Může a nemusí ti uškodit jakýkoliv počet cigaret. Děcko může umřít na rakovinu plic ve třech letech, kuřák, který od 18 kouří čtyřicítku denně, zemře v devadesáti havárií ponorky. Pokud jsi to zvládl z krabky denně na 3 cíga týdně, nemůže být přece žádný problém i ty tři kousky oželet. Zdraví se ti tímto určitě nezhorší.
No ono by to asi šlo ale nevím. Já to nijak nutně nepotřebuju ale mám k tomu takovej zvláštní vztah že se prostě cítim jako by mi něco scházelo. Jen když si vezmu kolik lidí jsem díky tomu poznal
Co mě prostě vadí je to zdraví no.
Když ti vadí zdraví, kouření tě ho zbaví :)
Díky kouřeni?
To musíš mít docela smutný život.
Myslíte? Každý komu tohle řeknu tak souhlasí protože se automaticky dostanete mnohem častěji s někým venku do řeči. Např. poprosení o oheň apod...
Na nádraží to byla vždy taková menší partička
Mimochodem se od napsání otázky furt držím ale jen ze strachu o zdraví ne že bych moc chtěl.
Občas si říkám jestli se toho nutkání někdy vůbec vzdám jelikož jsem v tom od mala žil, už někde ve 12 jsem balil strejdovi cigarety protože mě to bavilo a těhle zážitků bylo víc než dost. Prostě jsem od mala měl v hlavě to že cigára je běžná normální součást života která je před vším na prvním místě což je asi dost špatně ale furt to tak funguje až na otce ten se toho zbavil. Hodně jsem se divl když jsem pak viděl realitu jinde, jak je to třeba odsuzovný apod. Problém je to že to nějak nedokážu z hlavy vymazat.