Během začátku vztahu s dívkou, mi vstoupila do života zřejmě "ta osudová"?

Snad to zde nebude znít jako dětinské nebo až tak moc banální.. Ale můj příběh tohoto "problému". Prosím dopředu, v tu dobu mi bylo asi 20 let 😀
Dal jsem se dohromady s jednou dívkou v tu dobu co se nastal tento problém jsme spolu byli asi dva měsíce. . Musím říct že ještě do té doby jsem nenarazil na žádnou dívku do které bych byl úplně blázen, nebo jak se říká crush. Spolu sme se dali dohromady tak náhodou a pozvolna ale oba sme hledali dlouhodobý vztah. A najednou mi představila svoji spolužáku a kamarádku a jak jsem ji spatřil byl jsem jak opařen. Totální zamilovaní, a to úplně poprvé v životě, tak hotovej jsem že žádné ještě nikdy nebyl.
A teď ten problém.. Co teď? Ukončit vztah a pálit po ní když na ní nemohu přestat myslet a nedej bože ji znovu zahlédnout? Nebo zůstat a nebo ukončit vztah a nemít ani jednu. Protože to byla její kamarádka a i spolužačka. a když sem ji to řekl jak to mám řekla to i jí. U ní bych neměl žádnou šanci doporučila rozchod semnou a označit mě za idiota. Samozřejmě po vyříkání jsem dostal druhou šanci když jsem si to zozmyslel a rozhodl se že zůstanu ve vztahu a jí si všímat nebudu. Jenže to mi moc dlouho nevydrželo, nemohl jsem ji dostat z hlavy.
Jenomže ubehly už tři roky, co jsme spolu zjistil jsem že ona není vůbec holka pro život a ještě se s ní trápím, po skončení váze vztahu svatební cesty to z mé strany stalo za **** bohužel byl problém u jejích rodičů a nemohla se k nim vrátit a neměl jsem na to ji vyhodit.
Začal jsem si vyčítat proč jsem si vybral ji a neměl koule na to pálit po její spolužačce. Teď už jsme konečně od sebe..Několikrát jsem ti její kamarádku potkal a podle slov bejvalky že jsem pro ni vlastně "odpad" po tom co se dozvěděla mě vždycky sama první třeba pozdravila, když jsem se minuli a mě to opět vrtá hlavou? Je tam nějaká šance? Jak byste reagovali vy? Yolo a jít ihned po ní, nebo to v žádném případě neudělat z hlediska toho že je ti její kamarádka a spolužačka.?