S tou matikářkou je to blbý, ale nějak to musíš přetrpět. Jakmile přejdeš na další stupeň (střední, gymnázium,...) tak se nikdo nebude zajímat o to, jaké známky jsi měla na základce, ale jen o to, jak umíš to, co potřebuješ tam.

Z hlediska vyššího principu mravního je důležité matematiku pochopit, protože v praxi stejně budeš mít při ruce kdykoli kalkulačku (mobil, počítač, ...) takže kupecké počty odře technika a ty jen potřebuješ vědět co a proč chceš počítat, a jak asi zhruba by měl vypadat výsledek.

Ale z praktického hlediska teď potřebuješ jen dostat z matiky takovou známku, aby tě pustili k přímačkám - u přijímaček už ta matikářka nebude a požadavky budou taky zcela jiné. Rozhodně můžu doporučit doučování, a hlavně se snaž zaměřit na to, co potřebuješ právě teď. Co budeš potřebovat v budoucnu se můžeš naučit až to budeš potřebovat. (Taky jsem měl doučování na věci, co mi nešly a pak jsem na vysoké dostal prospěchové stipendium...)

Angličtinu se nejlíp naučíš tím, že ji budeš používat - a prakticky mimo školu je v podstatě nedůležité, jak ovládáš všechna pravidla, pokud se obě strany chtsějí domluvit, tak se domluví i přez naprosto zoufalou gramatiku a přibližnou znalost jen základních slovíček. (Samozřejmě, že dobrá gramatika a zvláště dobrá slovní zásoba jsou značné plus, ale v praxi se to zase tak nehrotí jako na škole.) Pokud se ti bude někdy angličtina hodit (asi jo, je to univerzální jazyk), tak se ji naučíš tím, že ji budeš používat, protože ji budeš potřebovat. Teď potřebuješ projít školou a tak bys z ní asi neměla vyloženě propadnout, ale ani se s ní extra trápit - já se jí začal učit až na vysoké škole a převážně z učebnic programování a o čtvrt století pozdějí mám gramatiku pořád blbou a nikomu to nevadí a používám ji denně. Kdo chce porozumět, ten mi porozumí, kdo nechce, ten mě nezajímá, ten by neporozumněl nikomu.

Prostě - škola je škola, život je něco jiného, ale dokud jsi na škole, tak to vypadá zcela jinak.