Zrovna nedávno to bylo v rádiu, španělská chřipka má se španělskem společné jen to, že španělsko o ní informovalo jako první (onemocněl jí a snad na ní umřel i nějaký člen královské rodiny, byly tam toho tehdy teda plné noviny), protože všude jinde byla válka. Taky jsem v nějakém dokumentu (vetřelci dávnověku) viděl, že ji k nám prý přinesli ufouni stejně jako ebolu a mor a vůbec všechny velké epidemie (před epidemiemi vždy bylo nějaké to ufo-pozorování a našly se i nějaké malby jak bůh seje sémě zkázy, což byla nepochopená technologie a ve skutečnosti to byli mimozemšťani). Ten dokument byl z doby před kovidem, takže tam na ufouny sváděli jen epidemie od středověku po ebolu (ta ebola nemohla být tak dávno, pamatuju ještě varovné cedule třeba na nádražích, které se pak přelepovaly těmi kovidovými). Ještě že pani učitelka nesleduje tyhle dokumenty, to byste se teprve dozvěděli věci.
Ale předpokládám, že problém neni v téhle jedné věci.
Co si pamatuju, tak na základce byl učitel jako bůh nebo aspoň papež (neni tomu tak dávno, co byl dekret o neomylnosti papeže zrušen, čili dneska se může mýlit i papež). Ochotu uznat nějaký ten omyl jsem pozoroval až na střední škole. Na vysoké jsme ještě byli chváleni za podobná upozornění.

Je otázkou, jestli s ní má problém víc lidí, protože pak to jistě bude někdo řešit. Pamatuju třeba na střední, kdy si s náma přišel jen tak nezávazně o přestávce pokecat ředitel, co to má znamenat, že všichni máme čtyřky, to je velmi podezřelé. Tak mu jeden spolužák vylíčil pana učitele. A asi to s ním nějak vyřešil, protože pak se to zepšilo. Ale to bylo na střední, kde všechno pěkně fungovalo, měli jsme zastání u třídního i u ředitele. My žáci jsme tvořili výborný klektiv. Učitelé taky tvořili dobrý kolektiv. Na základce nic takového nebylo.