Divé, nevím, jaký máš charakter, jestli jsi tvrdohlavý nebo bez ústupků, ale jestli chceš radu, přestaň ty kočky brát jako překážku, problém, a zavčas se zastav, abys na to nebyl tak koncentrovaný a neviděl to pohledem, že je to něco, co stojí mezi tebou a tvojí přítelkyní.
Já jsem měl vždycky radši psy, ale přítelkyně mě naučila vnímat kočky úplně jinak. Pak jsem si na nich „fáral“ a chápal je úplně jinak, někdy jsem s nima trávil víc času než přítelkyně (které se to moc nelíbilo, že :) ).

A ano, ta věta „ty bydlíš u koček, a ne kočky u tebe“ je naprostá klasika. Kočky jsou páni domu, to už je jejich charakter, takže čím dřív to akceptuješ, tím dřív to bude lepší
Hlavně, opravdu hlavně, ty kočky nesmíš vidět jako překážku, protože se to rychle může vystupňovat do rozměrů, které mohou ovlivnit váš budoucí vztah.

Že ti kočka lehne k nohám, ber jako respekt z její strany. Může tam ležet i proto, že je to dobré strategické místo, aby vás „chránila“.
… je to fakt nic vážného, protože když tě kočka nemá ráda, začne tě vytlačovat z postele, aby zůstala s partnerkou sama, začne ti čůrat na místo, kde ležíš, začne ti sr*t do bot, ničit věci a těžce dávat najevo, že tě nemá ráda a neakceptuje tě. To bys ještě prosil, aby to zůstalo u toho, že ti lehne k nohám

Nebudu podkopávat autoritu tvé přítelkyně nebo tě navádět, abys kočkám tajně dával do jídla různé feromony nebo používal uklidňující difuzéry. Jak jsem psal — když jsem si začal s kočkou „fárat“, hrál jsem si s nima, tak pak prospaly půl dne. Musíš je trochu unavit, mají moc energie a musí to jít ven.

V hodně případech je to i ve špatné stravě — někdo dává kočkám takovou stravu, že dojde k obezitě nebo hyperaktivitě, tak mrkni i na ten jídelníček.
To škrábání ale může být způsobené i jiným faktorem — může jít o místo, které tu kočku dělá depresivní, nebo se tam necítí v bezpečí. Jak škrábou, tak ony mají v drápcích feromony a můžou si kromě broušení drápků i označovat území.

Ty kočky mezi sebou vycházejí dobře? Není mezi nimi nějaká rivalita nebo tak něco?

Věř mi, dá se to vyřešit. Na jedné straně konverzací s přítelkyní (doporučuji velmi jemně a po malých dávkách, třeba typu: „Dívej, tak ať si chodí do té skříně, ale zkusme se domluvit, že na kuchyňskou linku, kde je jídlo, ne. Co říkáš, můžeme najít nějaký kompromis jako dva dospělí lidé, prosím tě, lásko?“).

Nemáš co ztratit — do skříně by chodily i tak, ale když na to půjdeš takhle, tak to vypadá, že jsi ustoupil, něco dal, tak by menší ústupek mohla udělat i ona, chápeš.

Když bude cukat, musíš být trochu manipulativní — zůstat v klidu a říct něco jako: „No víš, jen mi přijde líto, že se chceme spolu odstěhovat, takže spolu budeme trávit nějaký ten čas, a nedokážeme najít kompromis v takové maličkosti. Nezlobím se, jen mi to přijde líto…“ Sklop hlavu a odejdi.

Na straně koček musíš pozorovat — může, ale nemusí to být způsobeno nějakým faktorem.

Nám třeba kočka škrábala zeď blízko misky, a když jsme tu misku přesunuli, tak přestala. Je dobré dávat třeba misku s vodou pro kočky na dvě různá místa. Jak říkám — pozorovat, zkoušet. Jde to vyřešit bez stresu, který z tebe můžou cítit, a do jisté míry to může mít vliv i na jejich chování. Jsou to kočičí šelmy a komplikovaná zvířátka, ale strašně jsem si je oblíbil, až jsem pochopil ten jejich charakter.

Dej vědět, jak se situace vyvíjí, oki? ;) Čus.

Pak holt — když lidé žijí spolu, vždy je to o nějakých ústupcích na každé straně a vzájemném respektu. Jen tak dosáhnete harmonie. Sem tam malá hádka nevadí, naopak to může i prospět. Hlavně problém dát na stůl a společně ho řešit. Jinak nemá cenu být s někým „na sílu“, nebo s člověkem, podle kterého musíš dělat ústupky jen ty.