Teď mě ještě napadlo, že "Kráťa s vypnutým zvukem" jaksi naznačuje, že něco bylo a bylo to vypnuto, kdežto "zvukotěsný Kráťa" tohle nenaznačuje. Nejde z toho poznat, jestli jsem někdy slyšel.
Problém je v tom, že když někdo neslyší od narození, nebo přišel o sluch před osvojením si češtiny, je mu mateřským jazykem jazyk znakový a čeština je pro něj zcela cizí jazyk.
Kdežto u lidí, kteří přijdou o sluch po osvojení si národního jazyka, je mateřským jazykem on (u nás čeština) a znakový jazyk je pro něj zcizí jazyk, jako třeba čínština.
Potom vznikají situace, kdy je komunikujícímu neslyšícímu ve znakovém jazyce odepírán tlumočník a je nucen komunikovat pro něj v cizím jazyce (který třeba ani neovládá) a naopak, když někdo neslyší třeba od 40 let, jako já (nebo třeba senioři, co už špatně slyší), je na něj znakováno, ačkoli neumí víc, než 20 znaků znakového jazyka (pro základní komunikaci je třeba myslím nejméně asi 2 000 znaků - je to jako čínské písmo - co znak, to slovo) a komunikuje v češtině.
Problematika (té komunikace lidí s postižením sluchu) je to velmi obsáhlá a je to na několik článků, ne na jeden příspěvek v diskuzi.