Čeština je velmi bohatý jazyk. Umožňuje velmi mnoha způsoby vyjádřit
stejnou věc. Člověk se zdravotním postižením, nebo zdravotně postižený člověk? Člověk neslyšící, hluchý, se ztrátou sluchu, nebo sluchově
postižený? Slepý, nebo nevidomý (divné slovo)?
Ačkoliv nejsem znalý cizích jazyků, věřím tomu, že v mnoha jazycích
to tolika způsoby ani vyjádřit nejde. Tak proč to řešit, když při různých vyjádřeních se jedná o stejnou věc?
Myslím si, že mnohem důležitější je, jak se my "normální" lidé, k lidem
s nějakým postižením chováme. Jako myslící živočišný druh, jsme potlačili evoluční vývoj, tedy již neodsouváme "nedokonalé" jedince mimo existenci. A snad je to dobře. Je mnohem důležitější, když lidé bez nějakého postižení se k lidem kteří postižení mají chovají vstřícně, než jaký výraz k postižení použijí. Je snad zcela samozřejmé, že když budu komunikovat s člověkem, který ohluchl, ale dokáže číst, že mu to napíšu. Slepému člověku nebudu vysvětlovat cestu způsobem "u žlutého domu doprava" K tomu snad stačí i prostý rozum.
Nemyslím si, že by se pro postižené lidi dělalo příliš málo. Je fakt, že to vždy nestačí. Ale téměř všude se dělají bezbariérové přístupy, dělají se různé i inteligentní protézy, na přechodech zvuková návěští, pro neslyšící se vyvíjí kochleární implantáty a podobně. Technika přináší i dříve netušené možnosti, jako třeba přepis mluvené řeči, nebo software pro GPS navigaci pro nevidící a další věci. A dál se vše vyvíjí a je to tak dobře. Proti tomu, jestli řeknu neslyšící, nebo hluchý, je naprosto bezpředmětné. Význam je stejný. Mnohem důležitější je, nechovat se například k postiženým lidem posměšně, nebo jako k méněcenným. I ohluchlý člověk třeba dokáže komponovat hudbu. Chromý člověk může být počítačovým expertem, slepý může dokonale hrát na hudební nástroj. Já zatím se všemi smysly, nic takového nedokážu.
A tak to vidím já. Takzvané slovíčkaření, které se často uplatňuje, není o ničem. Například když napíšu, že jdu na záchod (expresívně na hajzl), je snad správnější napsat že jdu na toaletu? Nebo například že jdu čůrat, je daleko výstižnější, než korektní "močit". Budu li močit,
můžu močit cokoliv a s čuráním to nemusí mít nic společného. Čeština má mnoho možností, tak proč ji kazit "korektními" nebo nějak doporučenými výrazy. Já a myslím že i většina lidí rozumí stejně výrazu zdravotně postižený, jako se zdravotním postižením.
Není důležité, jak takového člověka pojmenuji, ale jak ho vnímám.
A o tom to je..