Možná ten dotaz byl trochu pojatý složitě. Tak stručně řečeno, přijde vám v pořádku, aby maminka, která s dítětem zůstala sama a nemůže od něj odejít peníze vydělat byla nechána svému osudu jen s tím, co má od otce buď přiklepnuto soudem nebo to mají domluvené smluvně? Mám na mysli, že když přijdou situace, kdy jsou životně důležité výdaje, na které prostě peníze nevyjdou ani kdyby se oba maximálně ukromnili a nejsou to dejme tomu potřeby pro matku, ale buď jen nebo také pro dítě, měl by jim to otec dát? Nebo je v pořádku, že je mu to jedno? Dá danou částku a po mě potopa? Je v pořádku, aby se maminka zadlužila nebo živili jeho dítě příbuzní maminky, ale příbuzní otce včetně něj jsou z obliga? Je to podle mě hrozně nespravedlivé, na hlavu postavené a na to, jak je to časté, vůbec právně ošetřené. Alespoň že už snad za ty - promiňte ten výraz, dle mého - hyeny, co nedávají na dítě ani korunu, platí nebo snad bude platit alimenty stát a po nich to vymáhat. Já to ale prostě nechápu, možná mají muži jiné myšlení, možná pro ně vlastní děti nejsou tak důležité jako pro matku, ale nedovedu si představit, že by takové procento matek se na zabezpečení svých dětí vykašlalo...
Nechápu to, nebo je to výchovou? Nějak mají mám pocit ale asi sobeckost v genech. Pro koho už přece mají něco dát když ne pro vlastní krev, když ani to ne, je to průšvih...
Lidstvo už tak vymírá a místo abychom šli proti tomu, jdeme tomu směle naproti...