Velmi hlučné děti sousedů
Dobrý den, nedávno se k nám do paneláku vedle nás nastěhovala mladá rodinka s dvoumi dětmi (cca 1 a 4třída).
Dělají hrozný hluk..děti neustále řvou, perou se, dupají, házejí s věcmi.
Někdy i večer, po 22hod.
Jednoho dne když už jsem toho měl dost, tak jsem si pustil muziku v 17hod. velmi nahlas, abych to přeřval ten hluk co dělají.
A hned zvonek, jejich matka si hned šla stěžovat, že děti nemůžou spát..aha,proto je slyším každý den ještě po 22hod.
Když jsem jí řekl ať nejdřív zklidní svoje děti, koukala na mě co si to dovoluju.
OK, 1 den byl klid, a pak vše znova..
Jo,chápu jsou to děti,ale když je v paneláku ať si je zklidní kord když si ona pak stěžuje.
Kdo se má pak učit/pracovat? Osobně potřebuji klid ke studiu, a co pak teprv moje matka, která to už bude mít navždy.
Jak to mám řešit? Nevím si rady, a už mi docházejí nervy.
Toto nema reseni , jsou to decka. Delejte take bordel mozna to pomuze. Casem si stejne zvyknete.
Postavit barak je sice pekne , ale znam lidi co maji problem se sousedem vedle ci naproti. Cely den cirkula , delani naschvalu , nadavani pres plot , hazeni veci pres plot s nejlepsi ustekany pes co steka celou noc.
Přesně. Nic strašnějšího si nedovedu představit.
Znám i pejskaře, kde je jednodušší se domluvit s tím psem.
Nesměj se, příšero![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
. Loni v létě jsem měl dialog s pejskařem, který výše uvedenou tezi zcela naplňuje: cca šedesátiletý strýček seděl na lavičce před dětským pískovištěm (u našeho baráku), ve kterém zrovna jeho nádhera produkovala exkrement. Říkám: "Pane, nevadí vám, že váš čokl sere do pískoviště?" On: "Ne". Já: "Nevadí vám, že si tu hrajou děti?" On: "Ne". Já: "Máte s sebou aspoň sáček, abyste "to" po svém mazlíčkovi uklidil?" On: "Jaký sáček? Já chodím na procházku!" Já: "Co kdybych zavolal měšťáky a nabonzoval vás?" On: "Já za svého psa platím nekřesťanské prachy, tak si snad můžu dělat co chci!". Sehnul jsem se, sebral blízký šutr, po milém psu jej metl. Pes utekl nedosrán, strýc odešel nasrán. Postulát: nesnažte se domluvit s pejskaři, jděte hned k "jádru pudla".
... takže po sousedovic dětmi házet šutry ?
Podle mého názoru to po zlém daleko nedotáhnete. Pokud budete pouštět nahlas hudbu apod, tak vždycky budete ten zlý vy.
Na druhou stranu, z pohledu rodiče vím že je občas problém děti zklidnit a utišit.
Takže varianta je špunty do uší, sluchátka s hudbou, nebo se učit v knihovně.
Na vašem místě bych se zkusil v klidu domluvit s tou rodinkou, nikdo nechce mít zle v domě.
Ale rodicia tych deti by mohli sa aspon trochu snazit nejak to odhlucnit, to sa ale musi na ich strane (u zdroja hluku), napr. dat tam koberce, kupit im nejaku penu apod nech sa mlatia na nej apod, dat z ich strany nejake tlnmiace veci na stenu, apod. Ale na to vsetci asi seru.
Ja to mam teraz v SR a nad sebou, chvalabohu som tam dokopy len asi 4 tyzdne v roku. Este tam debil dal asi nejaku fajnu drevenu podlahu a ziaden koberec, aby to este bolo poriadne pocut jak dement dupe. Je to dementizmus, a vzdy ked som tam v tom byte tak zasadne nechcem mat deti.
P.S. udajne su dobre trake tie stuple do usi co sa najprv zmackaju a strcia do ucha a tam sa to roztiahne (taka velmi makka hmota). Existuju aj take sluchatka. Udajne potom nepocujes vobec nic (ale nesksual som to)
Este jedna psychologicka poznamka: ked sam seba presvedcis ze ten zvuk je normalny a ma to tak byt, tak to mozog zacne ignorovat, neda sa to asi u kazdeho typu hluku, mozes to ale skusit
Ked sa budes nad tym rozculovat tak dosiahnes pravy opak, bude ti to este viac vadit a zacnes sa rozculovat este viac.
Povedz si ze jak je to krasne ze sa deti u nas maju dobre a mozu sa veselo hrat, pozitivne veci prestavaju mozgu vadit.