Životopis

Na jednu? Nevim, co tee ucii ve skole ale uz delsi dobu vetsine "normalnich" zamestnavatelu staci strukturovany zivotopis.

Personalisté nemají čas číst nějaké romány, takže čím méně tím lépe. Delší text by mohl být v motivačním dopise, ale pouze pokud ho vyžadují.

Dnes ho musíš mít takový, aby to podstatné vyčetli během 5 sekund.

Hned po škole se dlouhej životopis píše opravdu blbě.

Strukturku na jednu stránku. Personalista je taky jenom člověk, nebude číst romány.

Neber to špatně ale pokud jsi právě vyšel ze školy co chceš do toho životopisu psát ? Myslím že když napíšeš vše důležité máš to na jednu stránku a víc z toho nevytlačíš, naopak u životopisu je důležitá stručnost (někdy méně znamená více)

OT: pamatujete si ty životopisné slohovky, co jsme na škole za minulého režimu ve škole museli psát?

"…Otec pochází z dělnické rodiny, je členem KSČ, ROH, SČSP a uličním důvěrníkem…"
"…S náboženskou otázkou jsem vyrovnán…"
"…Od třetí třídy jsem členem Pionýrské organizace SSM, jsem dále činný ve žňové hlídce při našem místním JDZ <Ani zrno nazmar>…"
"…Nikdy jsem nenavštívil kapitalistickou cizinu…"

To byl kvalitní životopis. V době, kdy rodiče v KSČ měli při přijímacím řízení na VŠ větší váhu než maturita za 1-1-1-1, se ale nedalo nic jiného čekat.

------

Jak si tak vybavuji, NIKDY jsem skutečný životopis nepsal. Po VŠ jsem 1x žádal o přijetí do pracovního poměru (vzali mě všemi deseti) a až komunisti padli, z práce jsme s manželkou hned odešli

Pravda a co bylo také zážitkem,tak si nechávat schvalovat výjezd nejen do kapitalisticého zahraničí,ale i třeba do Jugoslávie. Kdo to nezažil tak neuvěří že to tak bylo. Podat si v práci či na škole žádost na příslušné oddělení. Jmenovalo se zvláštní oddělení. A rojel se kolotoč .. Vyjadřovala se dílenská org.KSČ,uliční organizace,mělo se povětšinou jednat o první výjezd,recidiva se zatrhovala.... No budiž,třeba tě továrna schválila,ale ještě jsi nejel. Druhé kolo - žádost o devízový příslib podávaný na St.banku. Nevěříte ?

A vyplňování tzv. Celního a devizového prohlášení, i pokud jsi vyjel třeba do NDR či Polska.

Když v 89 padli komunisti a v práci jsem začátkem roku 1990 z titulu své funkce zdědil kromě personálního (tehdy osobního) oddělení i kompletní kádrové oddělení a jejich materiály, to bylo počteníčko..

Pamatuji se, že uliční výbor KSČ (nevěděl jsem, že něco takového existuje, ale jeden jeho člen vyprávěl o jednání babičce) jednal, zda mě doporučí ke studiu matematiky.
Ale nemohu si stěžovat, doporučili mě.