Životopis

OT: pamatujete si ty životopisné slohovky, co jsme na škole za minulého režimu ve škole museli psát?

"…Otec pochází z dělnické rodiny, je členem KSČ, ROH, SČSP a uličním důvěrníkem…"
"…S náboženskou otázkou jsem vyrovnán…"
"…Od třetí třídy jsem členem Pionýrské organizace SSM, jsem dále činný ve žňové hlídce při našem místním JDZ <Ani zrno nazmar>…"
"…Nikdy jsem nenavštívil kapitalistickou cizinu…"

To byl kvalitní životopis. V době, kdy rodiče v KSČ měli při přijímacím řízení na VŠ větší váhu než maturita za 1-1-1-1, se ale nedalo nic jiného čekat.

------

Jak si tak vybavuji, NIKDY jsem skutečný životopis nepsal. Po VŠ jsem 1x žádal o přijetí do pracovního poměru (vzali mě všemi deseti) a až komunisti padli, z práce jsme s manželkou hned odešli

Pravda a co bylo také zážitkem,tak si nechávat schvalovat výjezd nejen do kapitalisticého zahraničí,ale i třeba do Jugoslávie. Kdo to nezažil tak neuvěří že to tak bylo. Podat si v práci či na škole žádost na příslušné oddělení. Jmenovalo se zvláštní oddělení. A rojel se kolotoč .. Vyjadřovala se dílenská org.KSČ,uliční organizace,mělo se povětšinou jednat o první výjezd,recidiva se zatrhovala.... No budiž,třeba tě továrna schválila,ale ještě jsi nejel. Druhé kolo - žádost o devízový příslib podávaný na St.banku. Nevěříte ?

A vyplňování tzv. Celního a devizového prohlášení, i pokud jsi vyjel třeba do NDR či Polska.

Když v 89 padli komunisti a v práci jsem začátkem roku 1990 z titulu své funkce zdědil kromě personálního (tehdy osobního) oddělení i kompletní kádrové oddělení a jejich materiály, to bylo počteníčko..

Pamatuji se, že uliční výbor KSČ (nevěděl jsem, že něco takového existuje, ale jeden jeho člen vyprávěl o jednání babičce) jednal, zda mě doporučí ke studiu matematiky.
Ale nemohu si stěžovat, doporučili mě.