Je to velice pěkné gesto od tvé matky že na vás tolik myslí i přes to všechno, ale měla bysi uvědomit nebo bysi jí měla připomenout že by měla myslet i na sebe (jde i o její zdraví).

Přispěji jednou osobní zkušeností - měl jsem kolegyni, kterou před lety mlátil manžel. Obvykle, když se ožral, (což bylo dost často) a ona s ním přesto zůstávala, protože měli malého syna a nechtěla, aby vyrůstal bez táty a v nejistotě. Po letech ji to konečně došlo, udělala ten krok a odešla od manžela - dělal ji pak nějaký čas ze života peklo, ale když jsem s ní o tom mluvil, tak jediné, čeho litovala bylo, že neodešla dřív. Že si neuvědomovala, že ten stav ubližuje nejen jí, ale právě i tomu synovi, který v tom musel vyrůstat.