To ja jsem v tomhle jeste horsi, ale z hrozneho vztekani jsem se naucil kvuli sobe i okoli prechazet to humorem, takze v dotycne situaci bych spis reagoval typem "Ale samozrejme ze nemrzi, vzdycky jsem si k vanocum od jeziska pral zlamanou hnatu, nechces mi zlomit jeste druhou, at si to poradne uziju? Anebo rovnou vsechny ctyri, mam ti na to prinest lesenovou trubku, at to mas snadnejsi?" - podano sarkasticky a s usmevem :).

Jinak pokud dotycny neni nejaky sociopat, tak se ty pocity daji odtusit i beze slov. Pokud je dotycny nasrany, tak na nej nemluvit, pokud ma radost, tak se pritulit a casem se podda, alespon v soukromi. Pokud to z nej nedokazes poznat, tak mu nejak sikovne zdelit, ze bys byla rada, aby to alespon vuci tobe daval trochu vyrazneji najevo (hlavne ho nezen v tomto ohledu do nejakeho dialogu).