Láska ?
Ahoj vpředevčírem se se mnou rozešla přýtelyně, Byly jsme spolu 10 měsíců a nikdy nebyl ani náznak rozchodu jediná hádka jediná neschdoa... :) u ní doma mě brali moc dobře :) pak odjela na tábor a 2 dny po něm se se mnou rozešla, jel jsem za ní v 10 večer vlakem a pak jsme si ještě půjčoval v půl 12 kolo abych vůbec mohl dojet na místo kde bydlí a promluvit si o tom :). Řekla mi že jak přijela z toho tábora že si řkela že ta láska z toho prostě vyprchala a že není jediná šance se k sobě vrátit, brečela u toho že mě pořád bere jako nejbližší osobu :). Jsem schopný pro ni udělat cokoli :). Chce se bavit jako kamarádi a psát si... ale sejít se ještě nechce. Jak se mám zachovat aby byla naděje se vrátit ke mě ? :) Řekla mi i zlato jednou když jsme si psali tak si myslím že to v ní je, už nemám ani depku protože se to snažím tolerovat ale miluju jí :) co mám dělat ? Zkouším jí dostat jako předtím prostě ji znovu zbalit je to moudré nebo jak mám pokračovat ? :)
Já si myslím,že je to spíš další "Mistrovství světa ve skoku na špek", než opravdová žádost o radu.
Jestli si tohle budete myslet o všem, tak se to tu může zavřít.
Tak ono se logicky nabízejí možnosti, že tazatel je žertéř nebo dement, ale mohu se mýlit.
Třeba tazatel tím chtěl upozornit že preferuje tvrdý,před měkkým.
Třeba chtěla vyzkoušet i kluka, nejen holku opačného pohlaví.
Chlape, je tomu cca 2 týdny co jsme se s přítelkyní rozešli. Ty jsi byl s ní 10 měsíců, já 9 let. Argumenty od tvojí ex jsem slyšel taktéž (prý si musí uvědomit, zda li si mě váží). No a co teď? Život jde dál, ale co vím, je, že pár měsíců nechci o vztahu ani slyšet. Takže hlavu vzhůru a zkus štěstí s jinou.
Hlavně za ní neběhej a nepřemlouvej ji.Třeba se to i povede,ale za chvilku uteče znova a budeš žít stále ve stresu a strachu,kdy to udělá a co jsi Ty dělal špatně.
Prostě hledej jinou,třeba to bude už ta úplně pravá.
No jo,ale všechny tyhle typy chlapů (a už jich tu bylo dost) chtěj slyšet :"Vytrvej,dokaž jí jak jí miluješ,ona za čas pochopí" a podobný nesmysly.Podobnej nám ted brečí v práci.Ze začátku mi ho bylo líto,po delším čase a mnoha detailech se tý holce ani nedivím.
Už toho šmudlu nechte žít. Co mělo být řečeno to řečeno (tedy napsáno) bylo a další diskuse v tomto duchu mi připomíná scénu z filmu "Připoutejte se, prosím" (parodie na film "Letiště", aspoň myslím), jak ženská dostane hysterický záchvat a někdo z pasažérů ji uklidní, že jí dá pár facek, ve filmu "Připoutejte se, prosím" to pokračuje tak, že před tou ženskou se vytvoři fronta pasažérů a každý ji chce uklidnit tím, že jí dá taky pár facek.
No, taký je život. Treba vedieť facku prijať, a aj vrátiť.