Ztracená životní láska

Ahoj, nikdy jsem do takových diskuzí nepsal, ale poprvé nevím, co dělat... Měl jsem přítelkyni 8 let, se kterou nám to poslední dobou moc neklapalo, z toho důvodu, že jsme ani jeden neměli rádi rodiče toho druhého z určitých důvodů a kvůli tomu vznikaly hádky. Poslední dobou jsem byl ze všeho dost zoufalý, nevěděl, na čí stranu se přiklonit, na přítelkyni jsem křičíval, byl na ni zlý a neprojevoval jí dlouho žádnou lásku. Nakonec jsem jí ve vzteku řekl, ať se sbalí a odstěhuje. No a jednou jsem se vrátil ze čtyřdenní služební cesty, její nábytek byl přyč, dům byl prázdný, a ona nikde. Napsala mi, že ji to mrzí, ale musela už odejít, nemohla to vydržet. Je čtyři dny pryč a já si uvědomil, že bez ní nemůžu žít a miluju ji. Chci ji zpátky. Chci si ji vzít za manželku a mít s ní dítě. Rozsvítilo se mi. Je asi 100km u rodičů. A nevím, jak jí to říct, chci ji požádat o ruku. A nevím, jak to udělat, psát se mi to nechce a kdybych za ní přijel, tak se mnou nebude chtít mluvit... Nevím, co čekám, asi mi všichni napíšou, že dobře udělala....