Voda s vysokým obsahem dusičnanů
Ahoj. Nedávno u nás dělala čistička zadarmo orientační test studniční vody, tak jsem tam zajel. Naměřili mi tvrdost nad možnost toho jejich papírku a dusičnanů někde v rozmezí 250-500mg/l. Pro dospělého je limit 50mg/l (co se týče pitné vody). Řekli mi, že nemá ani smysl dělat hlubší testy, že to prostě pitné nikdy nebude.
Máme v domě i vodu z řádu (na vaření, na pití kupujeme jen pramenitou) a na všechno ostatní používáme studniční.
Může to mít nějaký vliv na zdraví, pokud to přímo nepijeme? Sprchujeme se v ní, vyplachujeme si ní hubu, když si umýváme zuby. Umývá se s ní nádobí.
Nevím, jestli to někdo řešil, na internetu většinou řeší filtry, to já bych radši zavodnil celej systém městskou vodou, kdyby to mohlo mít nějakej vliv na zdraví. Na druhou stranu je mi ale dost blbý splachovat záchod městskou vodou, když mám na zahradě studnu.
Co se týče zalívání zahrady, tam je to, předpokládám, jedno, když jsou ty dusičnany stejně v zemi.
Třeba se najde někdo, kdo to někdy řešil, díky 
Tak aspoň víte, proč vám to tak dobře roste.
Daleko víc dusičnanů do sebe dostanete např. v uzenině, než při čištění zubů takovou vodou. Na pití bych ji ale opravdu nedoporučoval - přecejen jsou ty dusičnany nejspíš z hnojiv a přece do sebe nechcete lít nějaké NPK, co u vás zemědělci vysypali na pole.
Souhlasím s Kurtem.
My máme taky vysoký obsah dusičnanů ve studni.V laborce nám řekli, že na koupání a mytí to nevadí, ani pití člověka nezabije, malé dítě však ohrožuje na životě.
My jsme pořídili reverzní osmózu a máme jeden kohoutek u dřezu navíc a máme klid.Na to vaření a pití to stačí, má to zásobník na 11 litrů /hodinu vyčištěné vody.
Jsme na studni závislí, Veolia nám při vyřizování stavebního povolení řekla cenu za odbočku 100 metrů vodovodního řádu a šel jsem do kolen.To si radši budu vodu kupovat balenou a nebo si ji upravovat.
těch dusičnanů je na pití opravdu dost, při čištění zubů nebo občasným napití ale nehrozí ani tak otrava dusičnany, jako průjem z případných bakterií, které v takovéto vodě bývají spíš pravidlem než výjimkou! pro přípravu teplý vody, praní atd zase dost vadí ta tvrdost, trubky se vám zanesou vodním kamenem, takže to nestojí za tu úsporu, že máte vodu vlastní. kdybyste neměli vodu z řadu, řešili byste změkčovací filtr aspoň před bojler a pračku, ale takhle vám ta studniční voda zbývá akorát na splachování wc a jeho následný častější čistění od krust z vodního kamene.
Máme i změkčovač vody.A je to sakra znát na její kvalitě.
no jasně, já to myslela na zadavatele, kterej ten vodovod právěže má. Prostě pustit si do systému fest tvrdou vodu "abych ušetřil" (za změkčení studniční vody nebo za vodné) je
Dá se to vyčistit chemií. Staré, zarostlé trubky (železo, vydrželo asi 15 let) se tu měnily za plast. Ničím nešetřím, je to spíš ekologické, než ekonomické hledisko. Jak píšu, pokud by to bylo závadné na zdraví, tak bych to zavodnil vodou z řádu, jestli ne, tak je to v pohodě.
jak říkám:
- zdravotní závadnost (bakterie) s těmi dusičnany jdou často ruku v ruce, musíte si udělat mikrobiologickej rozbor a pak teprv budete vědět jak na tom jste.
- tvrdá voda bude zanášet trubky a spotřebiče a baterie - bojovat s tím věčnej boj chemicky na všech frontách není moc ekologický, kupovat nový místo těch zavápněnejch taky ne a ani protopit mnohem víc enegrie na ohřev vody, protože vodní kámen dost snižuje efektivitu ohřevu, taky ne. tak kde je jako ten očekávanej ekologickej přínos používání fest tvrdý vody jinde než na WC??? Jestli chcete šetřit obecní vodu, to si radši chytejte měkkou dešťovku na zalévání zahrady a wc a praní a uděláte mnohem líp
V topení je voda z řádu, ale nevím ani, jestli je to dobře, nebo špatně. Pamatuju, že u našich byla voda z řádu tak tvrdá, že se nedala pomalu ani používat v konvici, každej týden tam zůstaly dva milimetry kamene. Tady ty trubky předtím vydržely možná až pětadvacet let. Přemýšlel jsem nad tím, kdy se ten plast dělal a jak dlouho dům stojí. Chemicky na všech frontách jsem samozřejmě nemyslel, když se udělá nějakej výplach jednou za deset let, pouvažuj, kolik bychom za tu dobu spotřebovali vody z řádu a kolik chemie potřebuješ na úpravu té. Nad dešťovkou jsem přemýšlel skrz zahradu, ale máme dost příkrou, krátkou střechu, nevím, kolik bych toho stihl nachytat. Každopádně pokud jsou ty dusičnany v zemi, tak se do zeleniny stejně dostanou. Nevím, jestli to má moc smysl zalívat jinou vodou. Zdravotní závadnost se jedná primárně jen ve smyslu vyplachování huby, umývání nádobí, nebo oplachování zeleniny. Nepijeme ji. Má to smysl dělat mikrobiologii?