
Budoucnost, strach, opravdu to chci?
Je mi 26 let. Jsem zaměstnaná, vydělávám 17tis měsíčně a nastupuju dálkově na vysokou školu. Psychicky jsem lehce nevyrovnaná - užívám prášky. Bydlím u rodičů a mám partnera s nímž se právě budu stěhovat do společného bydlení. Vnitřně mám pocit - a to je to co nedokážu pojmenovat - zřejmě je to strach do toho jít, nebo možná jen nejistota. Každopádně kvůli sestře jsem si půjčila v bance peníze, které sice splácí ona, ale já jsem z toho nervózní. S penězi nevcházím a nevím proč. Pořád mám pocit, že mi nic nezůstává. Taky vím, že rodiče mého přítele zrovna moc rádi nemají. Asi mam strach abych neudělala chybu. Jak si tohle mám ujasnit? Prosím o radu...
Nikdy jsem nepochopil jak mladý člověk co vydělává, bydlí u rodičů a nevychází s penězi. Samozřejmě něco jiného to je když má člověk dítě, hypotéku... A přitom to zas tak těžké není. Stačí si jen spočítat nutné výdaje a s tím zbytkem rozumně vyházet a nekupovat si blbosti hned po výplatě, telefon na splátky, televizi apod.
Já nic z toho nemám. Ale za sestru pltím půjčky. Což je samo o sobě dost velká částka. Jinak bych asi tento problém neřešila.
No výše jsi psala, že sestra je splácí...