Smutek
Zdravim,
puvodne by me ani nenapadlo psat o necem na internet. Ale rad bych poprosil o radu. Uz je to rok, co jsem se rozesel s kednou .. divkou. Nikdy jsem nebyl typ klika, co by byl na vztahy, pouze takovy jednorazovky. Ale potkal jsem holku, do ktere jsem se zamiloval celym srdcem, nejspis poprve v zivote. Jenze to nedopadlo, vyuzivala me a pak poslala nekam. Snazil jsem se si to nebrat tolik, jenze celou tu dobu denne citim smutek a nemuzu se pres to dostat. Vzdycky me naplnoval sport, ale posledni dobou to je pro me pouze rutina, vsechny veci, ltere mam, jako by mi ani nedelaly radost. Kdyz jsem s prateli, tak se snazim bavit, jsem tim “bavicem”, ale kdyz jsem sam, tak se nalada prenese na bod mrazu a smutnim, nemam naladu vubec cokoliv delat, jenom lezet v posteli a koukat do zdi. Nevim, co s tim muzu delat, jak se z toho dostat. Ani jine holky nepomohly. Danou divku denne potkavam ve tride a predstava, ze se ani nepozdravime, nepodivame na sebe me drti. Predem bych poprosil o prihmoureni oka, zadny jate. Dekuji moc, hezky den a mir vsem.
No jestli už je to rok,denně se potkáváte a nic se neděje,asi už to nevrátíš.Opravdu asi jedinou radou je najít si nějakou jinou,škoda promarnit měsíce nebo roky čekáním na velmi nepravděpodobný obrat.Když se ani nepozdravíte,určitě nemá zájem.
Když chlap dostane od ženské kopačky, tak to má nést jako chlap a má odejít středem s hlavou hrdě vztyčenou. Tohle se mi stalo taky. A nelituji toho, jako svobodný jsem si pak užíval věcí na které bych ve "vztahu" asi ani nepomyslel (než mi to pak manželka zatrhla).
BTW: Tvé psaní mi připomnělo jednu roztomilou příhodu, snad ze života.
Lékař psal propouštěcí zprávu a zakončil ji větou: "... a pacienta předávám do péče jeho praktické lékařky."
Tedy chtěl to tak napsat.Ale když psal slovo "péče", tak se uklepl a místo písmena "é" stiskl sousední "í" a nevšimnul si toho.
Ztracenou radost ze života najdeš v náručí jiné.