Smutek
Zdravim,
puvodne by me ani nenapadlo psat o necem na internet. Ale rad bych poprosil o radu. Uz je to rok, co jsem se rozesel s kednou .. divkou. Nikdy jsem nebyl typ klika, co by byl na vztahy, pouze takovy jednorazovky. Ale potkal jsem holku, do ktere jsem se zamiloval celym srdcem, nejspis poprve v zivote. Jenze to nedopadlo, vyuzivala me a pak poslala nekam. Snazil jsem se si to nebrat tolik, jenze celou tu dobu denne citim smutek a nemuzu se pres to dostat. Vzdycky me naplnoval sport, ale posledni dobou to je pro me pouze rutina, vsechny veci, ltere mam, jako by mi ani nedelaly radost. Kdyz jsem s prateli, tak se snazim bavit, jsem tim “bavicem”, ale kdyz jsem sam, tak se nalada prenese na bod mrazu a smutnim, nemam naladu vubec cokoliv delat, jenom lezet v posteli a koukat do zdi. Nevim, co s tim muzu delat, jak se z toho dostat. Ani jine holky nepomohly. Danou divku denne potkavam ve tride a predstava, ze se ani nepozdravime, nepodivame na sebe me drti. Predem bych poprosil o prihmoureni oka, zadny jate. Dekuji moc, hezky den a mir vsem.
Když chlap dostane od ženské kopačky, tak to má nést jako chlap a má odejít středem s hlavou hrdě vztyčenou. Tohle se mi stalo taky. A nelituji toho, jako svobodný jsem si pak užíval věcí na které bych ve "vztahu" asi ani nepomyslel (než mi to pak manželka zatrhla).
BTW: Tvé psaní mi připomnělo jednu roztomilou příhodu, snad ze života.
Lékař psal propouštěcí zprávu a zakončil ji větou: "... a pacienta předávám do péče jeho praktické lékařky."
Tedy chtěl to tak napsat.Ale když psal slovo "péče", tak se uklepl a místo písmena "é" stiskl sousední "í" a nevšimnul si toho.
Ztracenou radost ze života najdeš v náručí jiné.