No tak já nevím. Podle mě se výše popisované ve větší či menší míře děje snad každému.
Já osobně to řeším tak, že když mi někdo leze na nervy, tak s ním omezuji kontakt na minimum. Život není zase tak dlouhý, abych svůj volný čas trávil s někým, kdo mi leze na nervy, byť je to třeba rodič.

Jak radí jiní výše, tak odkývání neřeší podstatu problému. Tazatelovi (stejně jako mě) leze na nervy už samotný fakt, že mi někdo dává nevyžádané a dost často nesmyslné rady. Vrcholem všeho je, když je ještě navíc x-krát opakuje.

Výhoda toho být dospělý a nezávislý je právě v tom, že se můžeš prostě sebrat a odjet domů. Takhle to uděláš párkrát a toto chování ze strany rodičů ustane nebo se omezí na tolerovatelnou míru.