Že jsou matky příliš starostlivé se pochopit dá. Co hodnotím jako odborné selhání, je podlehnout tomuto tlaku a ATB předepsat, když to není nutné. Na virové onemocnění, kam patří například chřipka (Influenza virus, neplést s Rhinoviry a Coronaviry, které způsobují takové to běžné nachlazení), jsou ATB naprosto k ničemu, jen vedou k vytvoření rezistentních kmenů bakterií na dané mikrobicidní látky. Při pochybnostech mezi virovým a bakteriálním původcem onemocnění je správný postup rychlý test na CRP, pokud pochybnosti trvají, tak poslat stěry ze sliznic a mandlí na kultivaci, teprve podle výsledku se rozhodovat o nasazení ATB. Do té doby doma ležet s klidovým režimem, den nebo dva se to hádám dá snést, než přijde výsledek kultivace.

Přecházet nemoci není dobrý nápad. Jednak vzniká mobilní ložisko nákazy, což mikrobi jistě ocení. Dál jsou tu rizika sekundární infekce dalších orgánových soustav, ať už stejným původcem (rozšíření krví) nebo nějakým sekundárním agens, který využije oslabení organismu.

Nepleť si prosím anginu pectoris s tonsilitidou, mají naprosto rozdílné původce (ischemická choroba srdeční vs. mikrob, nejčastěji Streptococcus pyogenes). Právě při streptokokové infekci hrozí postižení srdce (revmatická horečka s postižením chlopní) nebo ledvin (poststreptokoková glomerulonefritida).