Antibiotika vs. Antihistaminika
Zdravím,
slyšel jsem, že pokud člověk bere prášky proti alergii, v budoucnu mu nezaberou antibiotika.
Je to pravda?
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Tohle by měl vědět a posoudit hlavně doktor,který ty prášky předepisuje.Tak hrozivé to ale asi nebude a prášků je spousta druhů.
Z jakého to máš zdroje? Vzhledem k naprosto odlišným mechanismům obou druhů léčiv se mi to nezdá pravděpodobné.
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/532317/antibiotika-prestavaji-fungovat-zemrou-miliony-lidi-mohou-za-to-i-leky-proti-alergii.html
Tak jsi to slyšel nebo četl v seriozním Blesku?
Ovšem vem to trochu matematicky:
Odhaduje,tj.neví.Těch 700 000= 0,01% z cca 7 miliard obyvatel Země.To je v přepočtu asi 100 obyvatel ČR.Kolik z toho počtu ale užívá ty léky proti alergii,které opravdu škodí?Spíš brali moc často antibiotika.
A vzhledem k tomu,že u nás malárii a v podstatě ani TBC nemáme,můžeš chytit jen AIDS=HIV.Ale protože výskyt HIV je u nás poměrně vzácný(za posledních 32 let je to 3160 HIV pozitivních,tj.99 za rok a z nich zemřelo 12,6%,tj.13 ročně),tak bych se zase tak moc neděsil.Pravděpodobnost,že skonáš po požití léku na alergii,je určitě menší,než třeba autonehoda nebo infarkt.Takže klidně žij dál a nečti Blesk.
No to, že to píše Blesk nemusí znamenat, že je to výplod od A do Z. Co se týče lékařů, pokud je to novější objev, tam ti současní až na výjimky, co se tím zabývají opravdu nebudou vědět o moc víc než Blesk (na medicíně o ATB rezistenci a vlivu jiných léků nepadlo ani slovo, protože přes x lety nikoho nenapadlo, že by to mohlo souviset). Hledala bych ne odkazy v češtině, ale angličtině. Ale jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu. Každopádně statiny jsou větší svinstvo než přínos, to se ví ale taky posledních pár let. Co se týče alergie, těžko alergik vyhodí antihistaminika do koše s tím, aby v budoucnu neměl problém s ATB rezistencí, když ho aktuálně trápí třeba senná rýma..Takže řešení není až tak jednoduché. Co je jednoduché je nebrat antibiotika naprosto zbytečně a hloupě, třeba u viróz. Bohužel jsou stále lékaři (ti hloupí, kterých není bohužel málo a vím, o čem mluvím), kteří antibiotika na běžné nachlazení (virózu) dávají. Tam je potřeba začít.
Na medicíně o tom nepadlo ani slovo, protože se jedná o výsledky aktuálního výzkumu. To je záležitost postgraduálního vzdělávání.
ATB rezistence bude v budoucnu problém IMHO spíše kvůli neuváženému užívání, než kvůli jiným medikamentům. Věřme ve fágovou terapii, jinak se máme na co těšit.
Díky za odpověď. Téma bakteriofágy mě opravdu zaujalo, tak jsem si něco málo o tom zjistil, ale ještě mám k tomu pár otázek.
Prý úplně na všechny bakterie existuje bakteriofág. Jak ale vůbec bakteriofág vznikne?
Zaujalo mě, že i bakteriofág může zmutovat a napadat bakterie nemocí, na které třeba dosud není žádný lék. Jak se to vůbec může stát?
Proč na jeden druh bakterie existuje několik druhů bakteriofágů (aspoň tak jsem to pochopil)?
Necítím se silný v kramflecích, takže spíš odkážu na nějakou práci, která se bakteriofágy zabývá.
Mutace budou asi fungovat podobně jako u chřipkového viru, který má segmentovanou RNA a může docházet k jejich přeházení.
To druhé je záležitost receptorů, které má bakterie vystavené a fág je schopný s nimi interagovat. Rozhodně je možné, že jeden fág bude fungovat na více druhů bakterií nebo naopak, více fágů pro jednu bakterii
Ok, díky. :)
Slyšel jsem to od kolegy, tak jsem si to přečetl. Antibiotika jsem měl pouze jednou v životě (ve 13 letech) a už ani nevím kvůli čemu.
Posledních asi víc jak 5 let všechny nemoci tak nějak přecházím a maximálně si v nejhorším vezmu Paralen. Taky nechápu, jak může některý lékař kvůli banalitám předepisovat antibiotika a proč antibiotika vůbec někdo chce brát, když se ví, že čím více se berou, tím menší je šance a trvá to déle, že příště pomůžou.
Léků na alergii je několik a na každého každý působí jinak. Jako mladší jsem bral Zyrtec, ale ten se smí brát pouze pár dní a ne dlouhodobě, pak jsem několik let nebral vůbec nic a nyní si občas (třeba 1-4x za 2 týdny) vezmu Analergin, který by se měl moct brát i celý rok, protože mám začátkem jara vždycky červený krk (už od základky) a nevím, na co tu alergii mám, abych se tomu mohl vyvarovat. I když pylu, který je ve vzduchu všude, se asi nevyhnu...
Některý matky jsou hysterky a nebudou spokojený, dokud jejich děcku doktor nenapíše antibiotika. Že stačí paralen a vypotit v posteli, to jim nestačí, potřebují pro svoje děcko "pořádný léky". Cesta do pekla je dlážděna nejlepšími úmysly.
A někteří dospělí jsou stejní, taky chtějí ATB. Tož než aby se s nima hádali, tak jim to doktoři napíšou.
Přecházení nemocí - dokud seš mladej a zdravej, tak se to dá. Ale asi jsi nechytil nic velkýho, při pořádné chřipce, co letos řádila, bys nevstal z postele. A takovou angínu nepřechodíš, no a když už přechodíš, zaděláváš si na pořádnej průser - Anginu pectoris.
Bohuzial toto je pravda. Mama este stale pracuje ako detska sestra a su naozaj pripady, kedy pride matka a dozaduje sa pre svoje dieta s teplotou antibiotik a dokonca ked jej to lekarka odmietne predpisat ide k druhej, ktora jej to da (priklad z praxe).
Biomatky mam v oblube, rodit chcu doma lebo sak dula staci, ockovat deti nedaju lebo co ked nahodou tam bude nejaka reakcia, ak je dieta chore bud donho pchaju antibiotika pri akomkolvek probleme alebo naopak ho zasadne liecia placebom (homeopatika) a najnovsi trend uz hranici s cistym sarlatanstvom (aromaterapia).
Par mesiacov dozadu som absolvoval vyzivny rozhovor s manzelkami mojich kamosov na navsteve a odisiel odtial s velmi smutnou hlavou. Okrem zvlastnych nazorov na klasicku medicinu ide ruka v ruke aj vychova deti...napriklad dcera jednej z nich (tretiacka na ZS) chodila za svojho zivota do 3 skolok a stihla vymenit uz aj 3xZS. Samozrejme chodi momentalne do akejsik zvlastnej (sukromnej), pretoze vsetky statne su ble.
Ta chřipka, co uvádíš, je klasický případ.
Je to virové a antibiotika jsou při ní na lejno.
Ovšem ony jednodušší duše chtivé toho nejlepšího prahnou po antibiotiku.
Že jsou matky příliš starostlivé se pochopit dá. Co hodnotím jako odborné selhání, je podlehnout tomuto tlaku a ATB předepsat, když to není nutné. Na virové onemocnění, kam patří například chřipka (Influenza virus, neplést s Rhinoviry a Coronaviry, které způsobují takové to běžné nachlazení), jsou ATB naprosto k ničemu, jen vedou k vytvoření rezistentních kmenů bakterií na dané mikrobicidní látky. Při pochybnostech mezi virovým a bakteriálním původcem onemocnění je správný postup rychlý test na CRP, pokud pochybnosti trvají, tak poslat stěry ze sliznic a mandlí na kultivaci, teprve podle výsledku se rozhodovat o nasazení ATB. Do té doby doma ležet s klidovým režimem, den nebo dva se to hádám dá snést, než přijde výsledek kultivace.
Přecházet nemoci není dobrý nápad. Jednak vzniká mobilní ložisko nákazy, což mikrobi jistě ocení. Dál jsou tu rizika sekundární infekce dalších orgánových soustav, ať už stejným původcem (rozšíření krví) nebo nějakým sekundárním agens, který využije oslabení organismu.
Nepleť si prosím anginu pectoris s tonsilitidou, mají naprosto rozdílné původce (ischemická choroba srdeční vs. mikrob, nejčastěji Streptococcus pyogenes). Právě při streptokokové infekci hrozí postižení srdce (revmatická horečka s postižením chlopní) nebo ledvin (poststreptokoková glomerulonefritida).
No, HIV je virus a malarie parazit. Ani na jedno ATB nezabiraji.