Antibiotika vs. Antihistaminika
Zdravím,
slyšel jsem, že pokud člověk bere prášky proti alergii, v budoucnu mu nezaberou antibiotika.
Je to pravda?
Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Z jakého to máš zdroje? Vzhledem k naprosto odlišným mechanismům obou druhů léčiv se mi to nezdá pravděpodobné.
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/532317/antibiotika-prestavaji-fungovat-zemrou-miliony-lidi-mohou-za-to-i-leky-proti-alergii.html
Tak jsi to slyšel nebo četl v seriozním Blesku?
Ovšem vem to trochu matematicky:
Odhaduje,tj.neví.Těch 700 000= 0,01% z cca 7 miliard obyvatel Země.To je v přepočtu asi 100 obyvatel ČR.Kolik z toho počtu ale užívá ty léky proti alergii,které opravdu škodí?Spíš brali moc často antibiotika.
A vzhledem k tomu,že u nás malárii a v podstatě ani TBC nemáme,můžeš chytit jen AIDS=HIV.Ale protože výskyt HIV je u nás poměrně vzácný(za posledních 32 let je to 3160 HIV pozitivních,tj.99 za rok a z nich zemřelo 12,6%,tj.13 ročně),tak bych se zase tak moc neděsil.Pravděpodobnost,že skonáš po požití léku na alergii,je určitě menší,než třeba autonehoda nebo infarkt.Takže klidně žij dál a nečti Blesk.
No to, že to píše Blesk nemusí znamenat, že je to výplod od A do Z. Co se týče lékařů, pokud je to novější objev, tam ti současní až na výjimky, co se tím zabývají opravdu nebudou vědět o moc víc než Blesk (na medicíně o ATB rezistenci a vlivu jiných léků nepadlo ani slovo, protože přes x lety nikoho nenapadlo, že by to mohlo souviset). Hledala bych ne odkazy v češtině, ale angličtině. Ale jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu. Každopádně statiny jsou větší svinstvo než přínos, to se ví ale taky posledních pár let. Co se týče alergie, těžko alergik vyhodí antihistaminika do koše s tím, aby v budoucnu neměl problém s ATB rezistencí, když ho aktuálně trápí třeba senná rýma..Takže řešení není až tak jednoduché. Co je jednoduché je nebrat antibiotika naprosto zbytečně a hloupě, třeba u viróz. Bohužel jsou stále lékaři (ti hloupí, kterých není bohužel málo a vím, o čem mluvím), kteří antibiotika na běžné nachlazení (virózu) dávají. Tam je potřeba začít.
Na medicíně o tom nepadlo ani slovo, protože se jedná o výsledky aktuálního výzkumu. To je záležitost postgraduálního vzdělávání.
ATB rezistence bude v budoucnu problém IMHO spíše kvůli neuváženému užívání, než kvůli jiným medikamentům. Věřme ve fágovou terapii, jinak se máme na co těšit.
Díky za odpověď. Téma bakteriofágy mě opravdu zaujalo, tak jsem si něco málo o tom zjistil, ale ještě mám k tomu pár otázek.
Prý úplně na všechny bakterie existuje bakteriofág. Jak ale vůbec bakteriofág vznikne?
Zaujalo mě, že i bakteriofág může zmutovat a napadat bakterie nemocí, na které třeba dosud není žádný lék. Jak se to vůbec může stát?
Proč na jeden druh bakterie existuje několik druhů bakteriofágů (aspoň tak jsem to pochopil)?
Necítím se silný v kramflecích, takže spíš odkážu na nějakou práci, která se bakteriofágy zabývá.
Mutace budou asi fungovat podobně jako u chřipkového viru, který má segmentovanou RNA a může docházet k jejich přeházení.
To druhé je záležitost receptorů, které má bakterie vystavené a fág je schopný s nimi interagovat. Rozhodně je možné, že jeden fág bude fungovat na více druhů bakterií nebo naopak, více fágů pro jednu bakterii
Ok, díky. :)
No, HIV je virus a malarie parazit. Ani na jedno ATB nezabiraji.