Mně se to úplně nelíbí, ale nepřijde mi, že je moc jiná možnost. Jsme ještě příliš mladí na to, abychom spolu bydleli, založili si rodinu a tak. Na druhou stranu znám dost párů a lidí, co spolu byli, pak se odloučili i na několik let a pak se k sobě vrátili. Prakticky o toto nám jde.

Víme totiž, nebude moct být spolu, jelikož budeme pro sebe celkem geograficky nedosažitelní, takže udržovat takový vztah několik let není nic moc.

Rozhodně neříkám, že zde není riziko, že se už nikdy nesejdeme. Spíš říkám, že když už máme být od sebe, tak je dobré se na tom aspoŇ domluvit takto v dobrém s tím, že si necháme nějakou tu šanci do budoucna. Nebo ne?

Jinak mně samotnému se třeba nelíbí představa, že by s někým spala. Zas třeba nechápu, že jí to "nevadí" (spíš je schopná to překousnout).

Chápu, že toto je hrozně filozofické téma a možností je dost a většina z nich pro nás dva jako pár končí špatně. Ovšem jsou zde i možnosti, kdy bychom si mohli zachovat to, co celou dobu budujeme a mohli bychom být, snad, šťastní. Sice statistika obecně naznačuje něco jiného, ale to neznamená, že se o to nemůžeme snažit. Proto taky chceme jít pro rady ostatních lidí, abychom byli co nejmoudřejší a neudělali hned nějakou chybu.

Ale děkuji za názor.