Vse vnimas skrze sve smysly ktere predavaji tento vstup do mysly a ta je zpracovava. Takze pak napriklad vidis ocima objekt a mysl to zpracuje jako "aha, to je jablko", ale ono to neni jablko, tva mysl vytvorila "jablko" protoze te nekdo driv naucil tomu rikat jablko. Kdyby jsi se narodil v anglii, tak tva mysl vytvori "apple", v nemecku "apfel", v italii "mela"... Takze "jablko" neni prava podstata toho objektu pred tebou, jen je to konstrukce tve mysli. Kdyby prileteli ufouni a zeptali se te co to je a tys jim rekl jablko, vedeli by co to doopravdy je? Vedeli by jak chutna? Dokazal bys nekomu, kdo nikdy jablko neochutnal popsat jak chutna aby PRESNE vedel jak chutna? Az budes jist riste jablko, zavolej nahodne nekomu a zeptej se ho, jak mu to jablko chutna - nebude ti moci odpovedet, protoze v jeho vesmiru to jablko neni.
Navic, pri snaze popsat nekomu neznamou chut zrejme budes pouzivat prirovnani k jinym chutim, ktery dotycny zna (a ktere jsou ale take tvoreny mysli). Kdyz se te ale clovek, ktery je od narozeni slepy zepta, jak vypada zluta barva, jak mu odpovis? V tvem vesmiru je zluta barva, v tom jeho neni. On nikdy nic nevidel, takze pri popisu nemuzes ani prirovnavat k nicemu jinemu co kdy videl. Jak popises hluchemu zvuk fletny?
Jako kdyz male dite pritahuje rude zarici rozpalena plotna, matka mu muze 10x rict nesahej na to, spalis se, ale dokud si nesahne, nepozna pravou podstatu "spalis se". Az kdyz si jednou sahne, skutecne pozna co do te doby prazdna slova "spalis se" znamenaji, ulozi si je do sve mysli a v budoucnu je pouzije jako reference - ale to uz zase bude jen vytvor jeho mysli, az bude mit deti tak jeho "nesahej na to, spalis se" bude pro dite prazda fraze - kazdy ma svuj vlastni vesmir vytvoreny svou mysli.
Tva mysl "tvori" i cas a prostor. Cas v cekarne u zubare pro tebe plyne pomaleji nez kdyz se bavis treba v baru. Vidlak z farmy, pilot dopravniho letadla a astrolog kazdy vnima vzdalenosti jinak.
Kdyz usnes, kde je tvuj mesic? Kde jsou tve hvezdy? Jak rychle pro tebe plyne cas?