Odbery krvi
Príjemné popoludnie, mám jednu kamarátku(moju najlepšiu) ... A má traumu z odberov krvi.Zajtra ide na testy lebo má problémy so srdcom... Chcel by som sa opýtať ako sa tej trauny zbaviť,poprípade aspoň trošku pomôcť,rozveseliť ju... Dnes má takú náladu bojácnu z toho... Inak je vačšinou veselá a milá... Možno je to tým že som otravný... Nie veď to je teraz jedno?...
Špeciálne poznatky (ak by to mohlo pomôcť) :
-165cm (vysoká na svoju váhu)
-44kg (schudla 1kg za posledný mesiac)
-pekná štíhla postava
-veľkosť pŕs A myslím
-dobrý zadok (vraj necvičí ale nemyslím si... No ale verim jej samozrejme všetko,je moja najlepšia kamoška)
A tak tá otázka ohladom tej traumy? Ako ju prekonať?
Když ji má, tak se s ní musí naučit žít. Tedy obecné rady: nemyslet na to, při odběru si pokud možno lehnout a nedívat se, jak do ní cpou jehlu.
Ďakujem za názor,počkám na ďalšie...
Odběr krve? IMHO mnohem horší než třeba kolonoskopie.
Odběr krve je pro mě katastrofa
Nesmím se na to dívat, ležení je samozřejmost, hrozím, že bych mohl omdlít Prý pomůže večer/v noci hodně pít, že to lépe teče. Mně to moc nepomáhá, mám u odběru tlak snad nula na nula, neteče nic ani když se sestra strefí…
Trauma z toho jsem nepřekonal desítky let. Už to nějak doklepu.
Jednou na CT, když do mě měli dostat "strojně" kontrastní látku, jsem tam byl 3,5 hodiny. Nemohli najít funkční žílu, která by to vydržela (praskaly), snad mě tam v dohledné době nepoženou.
Pro ty co mají trauma z odběru krve, bych doporučil exkurzi na dialyzační středisko (umělá ledvina).
Bohužel mě to potkalo a chodím si tam "odpočinout" každý druhý den. Nic moc, ale lepší, než bejt mrtvej.
Přijdu umístím se na dial.křeslo a přijde sestra se dvěma jehličkami, s napojenými hadičkami. Každá jehla má průměr 1,8 mm.
Jen tak jako by se nic nedělo, ty jehly vpíchne asi 10 -20cm od sebe do žíly na ruce. Jednou jehlou jde krev do stroje a druhou zpět.
Ani to moc nebolí, když si člověk zvykne. Vždy se na to dívám, jestli mi to píchá dobře. Většinou u toho vtipkuju, třeba průpovídky
"a je tam, paní starostová, můžeme si tykat". Nebo "sestři, to jsme si dneska dobře zapíchali co?"
Tak je tam i trochu sranda. A po pěti hodinách ty jehly zase vytáhne, já na tom nějakou dobu držím tampón, než se dírky zatáhnou a jdu domů.
Nesmím to brzo pustit. Občas se to někomu povede a je to hezkej krvetrysk. Viděl jsem dostřik až tři metry daleko. To pak přijde uklízečka, uklidí to a nikdo nad tou krví neomdlívá. Někdy se povede tím postříkat sestru. To pak mám kecy, jako třeba "Jani, tobě ty puntíky sluší" (tykáme si už). Chodím tam už dlouho, takže mám ruku děravou jak cedník. A odběr krve tou minijehličkou? To je takové pošimrání peříčkem
To jseš dobrej. Respekt! Tohle bych asi nedal. Ale maš pravdu, lepší než bejt mrtvej.
Drzim palce a preju hodně zdraví!