Stěhování v 18?
Dobrý den,
Je mi 18, příteli je 20. Má stálou práci a vydělává. Já jsem v posledním ročníku na střední, mám stálou brigádu. Všechno si platím sama. Mamka za mě platí “nájem” a jídlo. S přítelem jsme spolu 5 let. První to byla taková ta dětská láska a vykvetl z toho pevný a vážný vztah. Bydlím s mamkou a mladší sestrou. S mamkou mám takový všelijaký vztah. Jak na horské dráze. Se sestrou se často hádám, ale to je ten nejmenší problém. Už dva měsíce hledáme s přítelem byt. Sníme o tom snad už dva roky. Teď se naskytla příležitost. Odstěhovali by jsme se cca půl hodiny od mamky. Řekl mi, že nájem za byt a jídlo by platil sám, dokud studuju. Má často směny, tudíž bych tam byla sama a mohla se v klidu soustředit na učení.
Mamce se nelíbily moje známky na pololetí a zakázala mi brigádu - chápu, má strach. Ale sotva to utáhla, když jsem si věci platila sama a teď ještě tohle. Navíc mi je 18, neměla by mě omezovat v brigádě atd. Doma moc nejsem. Buď jsem v práci, nebo s přítelem. Samosebou, když jsem doma, tak se starám o školu, když to jde a nechce po mně domací práce atd. To mi nedělá problém, ale vidím výhodu v odstěhování v tom, že si tam budu dělat věci podle sebe. Uklidím, až budu mít čas. Nikdo mi nebude nic diktovat.
Napadla mě taková dohoda s mamkou, že kdyby to třeba prvních pár týdnů neklapalo, tak že půjdu zpět, ale příteli vadí, že se jí takhle podřizuju a že chci vymýšlet ještě nejaký kompromis. V minulosti se ke mně chovala dost nečestně a nebylo to ideální, takže ho chápu.
Bojím se jí o tom říct, přitom mi je 18 a “můžu si dělat co chci”. Třeba bych u ní i někdy přespávala, aby se to “pouto” úplně nepokazilo.
Poraďte mi prosím, jak jí to mám podat. Jsem zoufalá.
Odstěhovat se. Je to váš život.
Pouto se nepřetrhne, naopak, pokud nebudete s matkou pořád, tak si budete vzácnější a víc si užijete společné chvíle. Jde jen o to, než se přežene bouře z toho, že jste se odstěhovala.
Pro matku taky není jednoduché, když se dcera odstěhuje. Jenže ji nebudete viset na krku do smrti, že. Dejte tomu čas a uvidíte, že si to "sedne".
Mámin návrh na zkoušku nezavrhuj. Může se dost dobře stát, že až budeš s chlapíkem bydlet sama, tak zjistíte, že si lezete na nervy, nebo to ekonomicky taky nezvládnete.
Je ti 18, což sice znamená právní dospělost, ale duševní zralost ještě ne. Jste oba dost mladí a zatím jste měli partnerský vztah jen s tím svým současným, takže se může snadno stát, že jemu, nebo i tobě, někdo snadno zblbne hlavu a půjdete rychle od sebe. Tak aby ses měla kam vrátit. Možná maluju čerta na zeď, ale v životě jsem už taky něco viděl. Jen málo párů, co spolu "chodí" od dětství, tak spolu taky vydrželi na pořád. Člověk často vystřídá několik partnerů, než zjistí, co od druhýho očekává.
Jo a ještě něco - pokud bys měla v plánu i změnu trvalýho bydliště, tak tvoje máma přijde o slevu na dani za tebe, jakžto studenta. A jelikož máš i mladší ségru, tak by máma přišla asi o 1600 Kč čistýho měsíčně. Takže oficiální bydliště si ještě nech u mámy, než budete mít s přítelem opravdu jasno.
Tohle mě zarazilo (zdvižený ukazováček u slova "vadí"):
Právě takový kompromis do zálohy by podle mě bylo dobré mít. 18 a 20 let je opravdu málo.